Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Příkladem cukr, který při rozpouštění vodě nedisociuje, če
hož plyne, vodní roztok cukru není elektrolytem.
Elektrolytická disociace není podmíněna vnějáím elektrickým polem,
nýbrž vzniká účinkem molekul rozpouštědla, které vytvářejí silná lokální
elektrická pole, uvolňující vazebné síly uvnitř molekul rozpuštěné látky. organické sloučeniny vytvářejí většinou ne-
elektrolytické roztoky. Při rozpouštění obklopí molekuly rozpouštědla jednotlivé molekuly
soli orientují tak, jak ukazuje obr.
Uvažujme elektrolytu, jímž roztok nějaké soli složené iontových mo
lekul polárním rozpouštědle, tj. rozpouštědle obsahujícím polární mole
kuly. obrázku vidět, ke
a) b)
Obr. 3,1a. větší útvar, vyšrafovaný) přitahují
ávými zápornými póly molekuly rozpouštědla (na obr. Výsledkem těchto elektrostatických silových interakcí mezi
17í2
.vodě štěpí kladný ion sodíku Na+ záporný ion chloru Cl”. menSí útvary) naopak
k zápornému pólu molekuly aoli přiléhají molekuly rozpouštědla svými póly
kladnými. Tak např. Molekula kyseliny alrové
se ětěpí dva kladné jednomocné ionty vodíku záporný dvojmocný
0_
ion síranového radikálu SO,
4
HjSC^ SO2“
nebo molekula hydroxydu draselného kladný ion draslíku záporný
hydroxylový ion QH~
KOH OH"
Roztoky látek, jež nejsou tvořeny polárními molekulami, nejsou zpra
vidla elektrolyty. znamená, jejich molekuly roztocích nedi-
sociují. Děj té
to disociace zapisujeme tvaru
NaCl Na* Cl"
Právě tak jako aoli disociují kyseliny záaady. 3,1
kladnému pólu molekuly soli (na obr
