Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Otázkou ionisace plynu budeme podrobněji zabývat stati 3.2. Je-li ionieující částicí elektron, M
a předchozí výraz lze pak zapsat zjednodušeném tvaru
W (3,6)
který říká, minimální hodnota kinetické energie elektronu, potřebná k
ionisaci molekuly daného plynu nárazem, rovna ionisační energii tohoto
plynu. ).1. Typickými representanty iontových mo
lekul jsou molekuly halogenidů alkalických kavů (LiF, NaCl, KBr, . Ionty, které způsobují elektrolytickou
vodivost, vznikají, jak jsme již zmínili předcházejícím článku, disocia-
cí neutrálních molekul rozpuštěné látky kapalném rozpouštědle. Elektrolytické disociace.
3. molekuly vázané heteropolárnS Tak např.
Za součinnosti silně, polárního rozpouštědla disociují zpravidla iontové mo
lekuly, tj. Podle toho část nebo všerchny molekuly rozštěpí ionty.3. Disociace,
která nastane, jakmile tyto molekuly vstoupí rozpouštědla, buä částeč
ná nebo úplná..(3,3)
ve které značí ionisační energii molekuly plynu energii hmotného
středu soustavy, vytvořené molekulou plynu ionisující částicí celkové
hmotnosti Zákon šachováni hybnosti můžeme napsat tvaru
Í (3,4)
Vyloučíme-li obou zákonů (3,3) (3,4) energii dostaneme pro energii
ionisující částice výraz
w '5)
v němž značí minimální hodnotu kinetické energie částice, nutnou io-
nisaci nárazem dané molekuly. Vazebnými silami
jsou přitažlivé síly elektrostatické povahy, řídící Coulombovým zákonem,
proti nimž jsou namířeny síly odpudivé vyvolané vzájemným pronikáním elek
tronových obalů iontů.. solekula kamenné soli
Heteropolární neboli iontová vazba týká iontů, jež působením va
zebných sil sdružují molekuly, jimž říkáma iontové. rostoucí teplotou plynu ros
te rychlost molekul počet jejich vzájemných srážek, při nichž
dochází ionisaci.
Energii potřebnou tepelné ionisaci molekuly plynu bychom určili stej
ným postupem jako případě ionisace nárazem. Název heteropolární vazba souvisí tím, ionty
tvořící molekulu jsou různé polarity.
17/1
