Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
obou případech vznikají totiž dvě částice nesou
cí elektrický náboj.3.
Energie potřebná fotoionisaci molekuly plynu souvisí energií ioni
sační vztahem
h (3,2)
v němž Planckova konstanta kmitočet použitého záření.3) chápeme jako ráz dvou pružných
koulí, nichž jednou neutrální molekula plynu hmotnosti druhou
ionisující částice hmotnosti Předpokládejme, molekula plynu v
klidu ionisující částice pohybuje rychlostí takže kinetickou
energii tl/2) Pro pružný ráz platí zákony zachování energie
a hybnosti. Poněvadž elektrolyty jsou zároveň vodiči elektrického proudu,
je nasnadě, útvary, něž molekula rozpuštěné látky štěpí, jsou ionty.
Lze tedy vznik iontů elektrolytech připsat disociaci molekul. Podle toho, jsme uvedli výše, museli bychom
v elektrolytických roztocích přiřknout koncentraci větší hodnotu, aby
/ztah (3,1) byl splněn.
Proces ionisaca nárazem (viz čl. tj.
V plynech vznik iontů spojen dějem, který nazýváme ionisací. štěpením molekul rozpuš
těná látky roztoku elektrolytu útvary menší, které chovají jako vol
né molekuly. Výkladu disoi-
cisca věnujeme příští článek. loni-
sace plynů děj pokud jde štěpení molekul značné míry podobný
elektrolytické disociaci.3). Energie vynaložená ionisaci_molek_úly__
plynu musí být všech případech větší nebo aspoň rovná tzv. 3,4 citovaného článku.
Je tedy při konstantní teplotě neelektrolytického roztoku osmotický tlak
přímo úměrný jeho koncentraci. Podle toho, který výše zmíněných ionisačních činitelů pou
žijeme, mluvíme ionisaci tepelné (termoionisaci), ionisaci zářením (fo-
toionisaci) ionisaci nárazem. Podle toho
to zákona osmotický tlak vyjadřuje vztahem ,
P_> (3>1)
v němž plynová konstanta, koncentrace roztoku jeho teplota. Podle Arrhenia (1889) větší hodnota koncentrace
zcela oprávněná lze vysvětlit disociací. 3. Při ionisaci však molekula plynu nerozpadá dva
ionty opačných znamének, ale působením některého ionisačního činitele z
ní odštěpí elektron, čímž vzniknou dvě elektricky nabité částice: kladný
ion elektron.jednak jako dvojmocný ion MnO^ sloučeninách manganových. Velikost ionisační energie pro různé plyny různá. energii ioni-
£ační, která definována jako energie spojená vytržením elektronu &. Pro některé z
nich jsou hodnoty této energie uvedeny tab.
Roztoky elektrolytů vykazují vétáí osmotický tlak, než vyplývá van't
Joffova zákona (1887), který platí pro roztoky neelektrolytická.
3.3.jeho
stabilní dráhy obalu molekuly jeho vzdálením nekonečna (viz čl. Vztah
(3,2) udává minimální hodnotu energie fotonu nutnou ionisaci molekuly
daného plynu. Zákcm zachování energie při nárazu ionisující částice stojíc!
molekulu plynu vyjádříme rovnicí
2—
170
