Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Roztoky elektrolytů vykazují vétáí osmotický tlak, než vyplývá van't
Joffova zákona (1887), který platí pro roztoky neelektrolytická. Při ionisaci však molekula plynu nerozpadá dva
ionty opačných znamének, ale působením některého ionisačního činitele z
ní odštěpí elektron, čímž vzniknou dvě elektricky nabité částice: kladný
ion elektron.
Je tedy při konstantní teplotě neelektrolytického roztoku osmotický tlak
přímo úměrný jeho koncentraci.jednak jako dvojmocný ion MnO^ sloučeninách manganových. Výkladu disoi-
cisca věnujeme příští článek. Energie vynaložená ionisaci_molek_úly__
plynu musí být všech případech větší nebo aspoň rovná tzv. loni-
sace plynů děj pokud jde štěpení molekul značné míry podobný
elektrolytické disociaci. Podle toho, jsme uvedli výše, museli bychom
v elektrolytických roztocích přiřknout koncentraci větší hodnotu, aby
/ztah (3,1) byl splněn.
Energie potřebná fotoionisaci molekuly plynu souvisí energií ioni
sační vztahem
h (3,2)
v němž Planckova konstanta kmitočet použitého záření. Podle toho, který výše zmíněných ionisačních činitelů pou
žijeme, mluvíme ionisaci tepelné (termoionisaci), ionisaci zářením (fo-
toionisaci) ionisaci nárazem. Podle toho
to zákona osmotický tlak vyjadřuje vztahem ,
P_> (3>1)
v němž plynová konstanta, koncentrace roztoku jeho teplota.3.3. Poněvadž elektrolyty jsou zároveň vodiči elektrického proudu,
je nasnadě, útvary, něž molekula rozpuštěné látky štěpí, jsou ionty.
Lze tedy vznik iontů elektrolytech připsat disociaci molekul. tj. 3. energii ioni-
£ační, která definována jako energie spojená vytržením elektronu &. Podle Arrhenia (1889) větší hodnota koncentrace
zcela oprávněná lze vysvětlit disociací. obou případech vznikají totiž dvě částice nesou
cí elektrický náboj.jeho
stabilní dráhy obalu molekuly jeho vzdálením nekonečna (viz čl.
V plynech vznik iontů spojen dějem, který nazýváme ionisací.3) chápeme jako ráz dvou pružných
koulí, nichž jednou neutrální molekula plynu hmotnosti druhou
ionisující částice hmotnosti Předpokládejme, molekula plynu v
klidu ionisující částice pohybuje rychlostí takže kinetickou
energii tl/2) Pro pružný ráz platí zákony zachování energie
a hybnosti. štěpením molekul rozpuš
těná látky roztoku elektrolytu útvary menší, které chovají jako vol
né molekuly.
3. Zákcm zachování energie při nárazu ionisující částice stojíc!
molekulu plynu vyjádříme rovnicí
2—
170
. Velikost ionisační energie pro různé plyny různá. Pro některé z
nich jsou hodnoty této energie uvedeny tab. 3,4 citovaného článku.3).
Proces ionisaca nárazem (viz čl. Vztah
(3,2) udává minimální hodnotu energie fotonu nutnou ionisaci molekuly
daného plynu
