Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Teplota žhaveného kovového vlákna, které hlavní
součástí manometru, mění tlakem plyntí slouží jeho určení.Obr. sériovým zapo
jením několika termočlánků podle obr. 2,35. Tato tep
lota odečítá termočlánkem. termoelektrické baterii, tj.
Termočlánků lze nepřímo použít pro měření proudu, především pak pro
měření proudů střídavých vysoké frekvence.
Zvýšení termoelektrického napětí při daném teplotním rozdílu spájených
míst možné dosáhnout tzv.
Spojíme-li naopak několik termočlánků téhož druhu paralelně, ekvi
162
. f*oud zahřívá spoj termočlánku vzniklé elektromotorické napětí je
přibližná úměrné čtverci měřeného proudu. Toto měření lze realisovat tak,
že měřicí spoj termočlánku pevné přitisknut vodiči, jímž protéká měřený
proud. Jiný způsob uplatnění termočlánku
je jeho použití tepelných manometrech pro měření nízkých tlaků. Všechny měřicí spoje (a) při
tom vkládají místa, kterém určuje teplota, všechny spoje srovnáva
cí (b) jsou uloženy termostatu. 2,34
teplotu tohoto termočlánku 270 pro teplotu inversní 540 °C. Tyto mano
metry jsou založeny tom, tepelná vodivost plynů při dostatečné nízkých
tlacích závisí tlaku.
Termočlánky mají proti jiným teploměrům několik podstatných výhod:
1) lze jimi měřit teplotu místech velmi malých rozměrů nesnadno pří
stupných, údaj místa určování teploty lze jednoduše přenášet místo
jiná, termočlánek zhotovený tenkých vodičů pracuje prakticky bez setr
vačnosti, takže dovede reagovat poměrná rychlé změny teploty
