Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Pro větdinu termočlánků lze závislost- termoelektrického napětí tep
lotě vyjádřit vzorcem
£* (2,123)
v němí jsou konstanty charakteristické pro daný termočlánek;
konstantou Seebeckův koeficient plynoucí řady (2,122) teplotou
t stupních Celsia rozumí rozdíl teplot obou spájených míst při
teplot* srovnávacího spoje °C.moelektrická napětí ne¿4a«té¿i používaných temočlénků pro teploty °C
měřicího spoje, je-li srsvnivaci *poj teplotfi °C. 10“2 mV/K konstanty -0,603 10”4 mV/K2 vychází pro neutrální
161
. Neutrální teplotu určí
me rovnice, kterou získáme, položíme-lf derivaci (vyjádřeného rovnicí
(2,123)) podle rovnou nule. hodnot konstanty 1,63 . tabulty zároveň
patrné rozmezí teplot,pr«kterélze příslušná termočlánky používat. (2,125)
Obr.
U některých termočlánků konstanta zápornou hodnotu. Např. Termoelek
trické napětí dosahuje pak maxima, při teplotě která nazývá
neutrální teplota, teploty zvané inversní. Platí tedy
i -o
a odtud
* (2,124)
Maximální hodnota termoelektrického napětí, jež této teplotě přísluií, je
rovna -(1/2) Inversní teplota vzhledem tomu,
že osa paraboly podle obr. prochází nulovou hod
notou pro teploty stává záporným. pro termočlánek konstantan/měcl *
* 4,07 lQ-2mV/K, 0,587 10”* mV/K2. Všimneme-li blíže hodnot termoelektric
kých napětí tab. 2r34 představuje parabolický průběh termoelektrického napětí ter
močlánku ž«lezo/mě3 závislosti teplotě.
. 2,6, vidíme, oboru teplot, při nichž uvedoných
termočlánků používá, průběh teplotní závislosti termoelektrického napětí
jen málo odchyluje přímky. 2,34 rovnoběžná osou dvojnásobkem
teploty neutrální; platí tady
ří. termočlánku chromel/alumel je
možné širokém oboru teplat (od 1000 °C) položit konstantu dokonce
rovnou nule teplotní závislost termoelektrického napětí velmi malou chy
bou vyjádřit vztahem
t ,
ve kterém 4,156 10-2 mV/K. úzce souvisí hodnotami konstant b
ve vzorci (2,123). Konstanta totiž většinou podstatně meněí než kon
stanta takže kvadratický člen citované rovnici malou hodnotu ve
srovnání členem lineárním
