Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
(2,125)
Obr. Např. Všimneme-li blíže hodnot termoelektric
kých napětí tab. Termoelek
trické napětí dosahuje pak maxima, při teplotě která nazývá
neutrální teplota, teploty zvané inversní. Konstanta totiž většinou podstatně meněí než kon
stanta takže kvadratický člen citované rovnici malou hodnotu ve
srovnání členem lineárním. Neutrální teplotu určí
me rovnice, kterou získáme, položíme-lf derivaci (vyjádřeného rovnicí
(2,123)) podle rovnou nule. 10“2 mV/K konstanty -0,603 10”4 mV/K2 vychází pro neutrální
161
. prochází nulovou hod
notou pro teploty stává záporným. 2,6, vidíme, oboru teplot, při nichž uvedoných
termočlánků používá, průběh teplotní závislosti termoelektrického napětí
jen málo odchyluje přímky. tabulty zároveň
patrné rozmezí teplot,pr«kterélze příslušná termočlánky používat. Platí tedy
i -o
a odtud
* (2,124)
Maximální hodnota termoelektrického napětí, jež této teplotě přísluií, je
rovna -(1/2) Inversní teplota vzhledem tomu,
že osa paraboly podle obr. 2r34 představuje parabolický průběh termoelektrického napětí ter
močlánku ž«lezo/mě3 závislosti teplotě. 2,34 rovnoběžná osou dvojnásobkem
teploty neutrální; platí tady
ří. hodnot konstanty 1,63 . úzce souvisí hodnotami konstant b
ve vzorci (2,123).moelektrická napětí ne¿4a«té¿i používaných temočlénků pro teploty °C
měřicího spoje, je-li srsvnivaci *poj teplotfi °C. pro termočlánek konstantan/měcl *
* 4,07 lQ-2mV/K, 0,587 10”* mV/K2.
U některých termočlánků konstanta zápornou hodnotu. termočlánku chromel/alumel je
možné širokém oboru teplat (od 1000 °C) položit konstantu dokonce
rovnou nule teplotní závislost termoelektrického napětí velmi malou chy
bou vyjádřit vztahem
t ,
ve kterém 4,156 10-2 mV/K.
.
Pro větdinu termočlánků lze závislost- termoelektrického napětí tep
lotě vyjádřit vzorcem
£* (2,123)
v němí jsou konstanty charakteristické pro daný termočlánek;
konstantou Seebeckův koeficient plynoucí řady (2,122) teplotou
t stupních Celsia rozumí rozdíl teplot obou spájených míst při
teplot* srovnávacího spoje °C
