Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 159 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
(2,125) Obr. 10“2 mV/K konstanty -0,603 10”4 mV/K2 vychází pro neutrální 161 . .moelektrická napětí ne¿4a«té¿i používaných temočlénků pro teploty °C měřicího spoje, je-li srsvnivaci *poj teplotfi °C. tabulty zároveň patrné rozmezí teplot,pr«kterélze příslušná termočlánky používat. U některých termočlánků konstanta zápornou hodnotu. Termoelek­ trické napětí dosahuje pak maxima, při teplotě která nazývá neutrální teplota, teploty zvané inversní. termočlánku chromel/alumel je možné širokém oboru teplat (od 1000 °C) položit konstantu dokonce rovnou nule teplotní závislost termoelektrického napětí velmi malou chy­ bou vyjádřit vztahem t , ve kterém 4,156 10-2 mV/K. Konstanta totiž většinou podstatně meněí než kon­ stanta takže kvadratický člen citované rovnici malou hodnotu ve srovnání členem lineárním. úzce souvisí hodnotami konstant b ve vzorci (2,123). Všimneme-li blíže hodnot termoelektric­ kých napětí tab. 2r34 představuje parabolický průběh termoelektrického napětí ter­ močlánku ž«lezo/mě3 závislosti teplotě. prochází nulovou hod­ notou pro teploty stává záporným. hodnot konstanty 1,63 . Např. Pro větdinu termočlánků lze závislost- termoelektrického napětí tep­ lotě vyjádřit vzorcem £* (2,123) v němí jsou konstanty charakteristické pro daný termočlánek; konstantou Seebeckův koeficient plynoucí řady (2,122) teplotou t stupních Celsia rozumí rozdíl teplot obou spájených míst při teplot* srovnávacího spoje °C. Platí tedy i -o a odtud * (2,124) Maximální hodnota termoelektrického napětí, jež této teplotě přísluií, je rovna -(1/2) Inversní teplota vzhledem tomu, že osa paraboly podle obr. Neutrální teplotu určí­ me rovnice, kterou získáme, položíme-lf derivaci (vyjádřeného rovnicí (2,123)) podle rovnou nule. 2,6, vidíme, oboru teplot, při nichž uvedoných termočlánků používá, průběh teplotní závislosti termoelektrického napětí jen málo odchyluje přímky. 2,34 rovnoběžná osou dvojnásobkem teploty neutrální; platí tady ří. pro termočlánek konstantan/měcl * * 4,07 lQ-2mV/K, 0,587 10”* mV/K2