Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
2,36
2.valentní jedinému termočlánku, který
vytvoříme vodičů větším průřezu. Můžeme tom přesvědčit tím, měděný vodič
termočlánku nasadíme dvojitý blok měkkého železa.
konstantan/měS) silných tyček
podle ctbr.
V tomto případě vzroste termoelektric
ký proud (termoproud) obvodu takové
ho termočlánku.iev Peltierův Thomsonův. 2,36.126>
v němž "N"aB Peltierův koeficient neboli Peltierovo termoelektrické na
pětí. Silivř vzrůst terma-
proudu můžeme demonstrovat tímto po
kusem. Zhotovíme termočlánek (např. Zahříváme-li spájené
místo (1), zatímco spájené místo (2)
ochlazujeme nádobě, obsahující vodu
a ledem, termoproud nabude značitfch
hodnot, přestože termoelektrické na
pětí poměrně malé.
Cbr. Peltierův koeficient, který závisí nejen chemickém složení obou
163
. Toto tepla nazývá teplem Peltierovým. Protéká-li proud vodičem složeným dvou
různých kovů řazených sebou, vzniká něm kromě Joulova tepla Qj
na styčné ploše obou kovů další tepla které podle směru proudu ve
vodiči bu3 kladné nebo záporné, tj. 2,35
Obr. Magnetické pole, které
v něm termoproud vyvolá, tak ailné, udrží velké závaží, aniž spodní
část bloku odtrhne.6.4. Peltierovo teplo za
jednotku času styčné ploše uvolněné nebo pohlcené liměrné proudu pro
tékajícímu touto plochou lze vyjádřit vztahem \
V TTab <2. Termoelektrický .
a) Peltier (1834) objevil inversní jev jevu Seebeckovu, který byl po
něm nazván jevem Peltierovým. které styčné ploše buň uvolňuje
nebo pohlcuje
