Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Hustota to
hoto proudu vzrůstá potenciálovým rozdílem <f0 podle “třípolovino-
véha* Langmuirova vztahu
3 i
J <f0 (2,112)
v němž značí konstantu závislou tvaru vzdálenosti elektrody od
povrchu emitujícího kovu. tak, nad povrch emitujícího kovu vložíme elektrodu, jejíž potenciál
ý učiníme vyšší, než potenciál povrchu kovu, prostorový náboj se
rozplyne elektrony začnou pohybovat uspořádaně povrchu kovu vlo-
' žená. 2,5. elektronů, jei
budou nit pouze dvojnásobnou rychlost, než rychlost střední, začne emise
již při teplot* asi 3900 K. elektrodě. Vznikne proud, který nazýváme proudem emisním.
Elektrony vystupující kovu nad jeho povrchem hromadí vytvářejí
tak záporné nabitý elektronový oblak (prostorový náboj), který zabraňuje
výstupu dalších elektronů kovu. Nakonec vznikne rovnovážný stav charakte-
ri8ováný tím, počet emitovaných elektronů právé rovná počtu elektronů
vracejících vlivem prostorového náboje zpět kovu.
Tabulka 2r5
Kov
Emisní konstanta
8 (Am-V 2)
Výstupní prác«
Av CeV)
platina 1700 104 5,36
wolfram 104 4,54
molybdén 104 4,24
vrstva thoria wolframu 3,0 104 2,63
vrstva barya wolframu 1.zřetelem rozdělení rychlostí rychlost, tedy kinetickou energii
větSÍ, než střední hodnota energie (1/2) Např.
Teplota kovu velmi silný vliv hodnotu nasyceného proudu. Hustota
nasyceného emisního proudu závisí teplotě kovu podle Richardso-
_ nova-Dushmanova vztahu
Z ^v
Js (2,113)
v němž: y>v výstupní práce uvažovaného kovu, emisní kon
stanta Boltzmannava konstanta; hodnoty emisní konstanty a
výstupní práca jsou pro některé kovy vrstvy kovů wolframu uvede
ny tab. Jestliže všecky elektrony, které vystoupí nad
povrch kovu, dospějí elektrodu, emisní proud stane dané teploty
kovu maximální říkáme pak proud nasycený. vztahu (2,113) zřejmé, hustota emisního proudu roste
velmi prudce teplotou emitujícího kovu.
Urychlíme-li elektrony emitované vakua vnějáím elektrickým polem,
např.5 104 1,56
vrstva cssia wolframu 3,2 104 1,36
154
