Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
(2,111) pro teplotu, při níž dochází emiai, hodnotu rovnou
přibližně 500 skutečnosti ovšem začínají elektrony vystupovat ko
vu při teplotách podstatně nižších. tomto případě lze pro atřední hodnotu kinetické energie elektronů na
psat rovnici
m (2,110)
v níž absolutní teplota kovu Boltzmannova konstanta.
(2,110), (2,107) (2,109) dojdeme vztahu
~2~ *
z něhož pro teplotu kovu, při které nastává emise, platí
T (2,111)
Uvažujeme-li kovu, jehož výstupní potenciál rovný např. (2,107), máme
Za předpokladu, rozdělení rychlostí elektronů kovu řídí Kaxwellovým
rozdělovacím zákonem, můžeme střední kinetickou energii elektronů vyjádřit
stejným vztahem jako střední kinetickou energii molekul plynu téže teplo
ty. dosta
neme podle rov. Při výkladu tohoto jevu vycházel před-'
pokladu, rozděleni energie volných elektronů kovech řídí klasickým
zákonem Maxwellovým. rov. Vysvětlení jevu tepelné emise
podal jako první Richardaon (1901). umožněno tím, část elektronů
153
. Pro nejnižší rychlost vmin kterou musí elektron
o hmotnosti pohybovat, aby mohl vystoupit daného kovu, jehož výstupní
práce platí vztah
~2~ V2mín (2,109)
Z tohoto vztahu, dosadíme-li podle rov.Tabulki 4
Kov
Výstupni
potenciál
A (V)
Kov
Výstupní
potenciál
f (V)
cesium 1,93 železo 4,44
baryum 2,51 měď 4,45
hořčík 3,6T wolfram 4,54
kadmium 4,10 chrom 4,60
hliník 4,20 paladiun 4,98
molybdén 4,24 platina 5,36
elektronů dochází vlivem zvýšené teploty kovu
