Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
zřejmé řady
Zn (2,114)
0,39 0,06 0,30 0,14 0,16 0,07 (voltu)
v níž jsme uvedli jen některé kovy původní Voltový řady připojili hodnoty
kontaktních napětí mezi jednotlivými aobě jdoucími dvojicemi uvedených
kovů. 3. toho důvodu Richardsonův-Dushmanův vztah značnou praktickou
důležitost.
spočívající uvolňování elektronů kovu působením záření, studená emise
neboli elektronová autoemise, jíž rozumí vytrhávání elektronů kovu vněj
ším elektrickým polem, emise sekundární, při níž vystupují elektrony ko
vu (tzv. Výkladem jednotlivých druhů elektronové emise
se zabývá atomová fysika.
N
2.2), obra
zovek apod.
. vztahu (2,113) dospěl Dushman, když místo
Haxwellova rozdělení použil kvantové statistiky Fermiho-Diracovy.4. cín vyšší poten
ciál než železo). Hodnoty kontaktních napětí činí pro různé dvojice kovů řá
dově setiny desetiny voltu. Bylo možno zjistit (viz čl. tom
to případě odpovídal rozestup lístků potenciálu zápornému. 3. Kontaktní rozdíl potenciálů. především fotoemiae.2), tento rozestup odpo
vídá kladnému kontaktnímu potenciálu. stejnému rozestupu došlo, byl*-li
k sběrači připojena destička měděná zinková destička položena ni.Původní vzorec, který odvodil Richacdaon pro hustotu emisního proudu za
předpokladu, rozdělení rychlostí elektronů kovu řídl kaxwellovým
rozdělovadm zákonem, lišil vzorce (2,113) tla, obsahoval druhou
odmocninu alBto čtverce teploty. Kontaktní napětí závisí
na chemickém sležení obou kovů, jejich teplotě kvalitft povrchu, jímž
se kovy dotýkají.3.4.
Termoemise široké uplatnění technické praxi. 1.4.
Když pomocí isolační rukojeti měděnou destičku zdvihl, lístky elektroskopu
se rozestoupily. Vyleštěnou zinkovou destičku umístil sběrač lístkového elektroskopu
a položil destičku měděnou, kterou vodivě spojil krytem elektroskopu.
Na základě pokusů, které různými kovy konal, utvořil Volta řadu kovů
+ AI, Zn, Cd, Fb, Sn, Sb, Bi, Hg, Fe, Cu, Au, Ag, Pt, ,
z níž vybereme-li jako"ukoli dvojici, kov stojící Voltově řadě nalevo
vždy vyšší kontaktní potenciál vůči kovu druhému (např. Tentopotenciálový rozdíl nazýváme v
kontaktní fčždíľ potenciálů nebo kontaktní napětí.
Kromě termoemiaa podmíněné zvýšenou teplotou kovu existuje ještě několik
jiných způsobů, jak uvolňovat elektrony kovu.
Existenci kontaktních potenciálů prokázal Volta tímto jednoduchým poku
sem. Při studiu jevů, nimž dochází na
styčné ploše dvou kovů, Volta (1794) zjistil, dotýkají-li dva různé
kovy, vzniká mezi nimi rozdíl potenciálů. Nejvíce využívá
u elektronek (viz čl.3), ale také rentgenových lamp (čl. Přítomnost cííích látek mézi styčnými plochami, zejména
vodní páry, ale také vzduchu, může hodnotu kontaktního napětí velmi silně
ovlivnit. velikosti tvaru styčných ploch kontaktní napětí nezávisí.1. sekundární elektrony) nárazy primárních elektronů, popřípadě iontů,
dopadajících povrch kovu
