Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Přítomnost cííích látek mézi styčnými plochami, zejména
vodní páry, ale také vzduchu, může hodnotu kontaktního napětí velmi silně
ovlivnit.4.Původní vzorec, který odvodil Richacdaon pro hustotu emisního proudu za
předpokladu, rozdělení rychlostí elektronů kovu řídl kaxwellovým
rozdělovadm zákonem, lišil vzorce (2,113) tla, obsahoval druhou
odmocninu alBto čtverce teploty. Vyleštěnou zinkovou destičku umístil sběrač lístkového elektroskopu
a položil destičku měděnou, kterou vodivě spojil krytem elektroskopu.2), tento rozestup odpo
vídá kladnému kontaktnímu potenciálu. Nejvíce využívá
u elektronek (viz čl. sekundární elektrony) nárazy primárních elektronů, popřípadě iontů,
dopadajících povrch kovu. Kontaktní rozdíl potenciálů. 3. především fotoemiae. toho důvodu Richardsonův-Dushmanův vztah značnou praktickou
důležitost.
Když pomocí isolační rukojeti měděnou destičku zdvihl, lístky elektroskopu
se rozestoupily.
Termoemise široké uplatnění technické praxi. stejnému rozestupu došlo, byl*-li
k sběrači připojena destička měděná zinková destička položena ni. Výkladem jednotlivých druhů elektronové emise
se zabývá atomová fysika. Hodnoty kontaktních napětí činí pro různé dvojice kovů řá
dově setiny desetiny voltu. velikosti tvaru styčných ploch kontaktní napětí nezávisí.
Existenci kontaktních potenciálů prokázal Volta tímto jednoduchým poku
sem. cín vyšší poten
ciál než železo). tom
to případě odpovídal rozestup lístků potenciálu zápornému.4. Tentopotenciálový rozdíl nazýváme v
kontaktní fčždíľ potenciálů nebo kontaktní napětí. Bylo možno zjistit (viz čl. Při studiu jevů, nimž dochází na
styčné ploše dvou kovů, Volta (1794) zjistil, dotýkají-li dva různé
kovy, vzniká mezi nimi rozdíl potenciálů.
. 1.2), obra
zovek apod.
Na základě pokusů, které různými kovy konal, utvořil Volta řadu kovů
+ AI, Zn, Cd, Fb, Sn, Sb, Bi, Hg, Fe, Cu, Au, Ag, Pt, ,
z níž vybereme-li jako"ukoli dvojici, kov stojící Voltově řadě nalevo
vždy vyšší kontaktní potenciál vůči kovu druhému (např.1. vztahu (2,113) dospěl Dushman, když místo
Haxwellova rozdělení použil kvantové statistiky Fermiho-Diracovy. Kontaktní napětí závisí
na chemickém sležení obou kovů, jejich teplotě kvalitft povrchu, jímž
se kovy dotýkají.
N
2.
Kromě termoemiaa podmíněné zvýšenou teplotou kovu existuje ještě několik
jiných způsobů, jak uvolňovat elektrony kovu.4. zřejmé řady
Zn (2,114)
0,39 0,06 0,30 0,14 0,16 0,07 (voltu)
v níž jsme uvedli jen některé kovy původní Voltový řady připojili hodnoty
kontaktních napětí mezi jednotlivými aobě jdoucími dvojicemi uvedených
kovů. 3.
spočívající uvolňování elektronů kovu působením záření, studená emise
neboli elektronová autoemise, jíž rozumí vytrhávání elektronů kovu vněj
ším elektrickým polem, emise sekundární, při níž vystupují elektrony ko
vu (tzv.3.3), ale také rentgenových lamp (čl
