Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
má-li vdech onjěrech stejné ťýsikál-
7ní vlastnosti, hustota proudu tentýž: sm&r .
Kromě měrné elektrické vodivosti a'* zavádí její převrácená hodno
ta jo* nazývající měrný (specifický) elektrický odpor Platí tedy
- C2,i7)
Uvažujme kovovém vodiči, který délku viude stejnou plochu
průřezu koncích rozdíl potenciálů Výjdeme-li Ohmová
zákona (2,16) vyjádříme-li nim intensitu pole záporným gradientem poten
ciálu (viz rov. (1,82)), dostaneme pro hustotu proudu vztah
IJ (2,18)
v němž značí spád potenciálu podál elementu délky vodiče. Dosa-
díme-li hustotu proudu podle rov. ostatních pevných vodičích kapalinách (vi* 61. Je-li naopak uvnitř vodiče intensita
pole neprotéká jím proud případ elektrostatický.kovoch, nýbrž. případ věech kovů,
pokud vyskytuji polýkrystalické formě Palykrystalický kov totiž
skládá velkého množství drobných krystalů, orientovaných spravidla náhod
ne. toho důvodu jsou polykrystalická kovy isotropní, takže aajf viech
směrech stcjnao elektrickou vodivost.
Ohmův zákon potvrzuje, vodiči, jí*ž protéká proud, intensita
elektrického pole vždy různá nuly.3),
Je-11 vodivé prostředí isotropní, tj. (2,9), máme úpravě rovnici
I dtp
jejíž integrací podél celého vodiče obdržíme
U S
■*■) monokrystalů jsou isotropní jen kubické kovové krystaly, jejichž tři
hlavni krystalografické osy jsou fýsikálni ekvivalentní. Kovové monokrysta
ly, jež nejsou kubické, mají elektrickou vodivost různých směrech obecně
různou, nejsou tedy isotropní, ale anisotropnl.
|-f-\
Obě veličiny, měrnou elektrickou vodivost měrný elektrický odpor
značíme vžitými symboly, aväak označujeme hvězdičkou, aby nedoělo zá
měně veličinami vyjadřujícími plošnou objemovou hustotu náboje, která
bývá zvykem značit rovněž řeckými písmeny *
104
.jaka vektor intensity pole
Ě? měrná vodivost je: veličina skalární. 3. látek, jejichž vodivost různých
směrech různé hodnoty, chápeme veličinu ď'* jako tensor.1
