Elektrifikace Československa do roku 1938

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

ELEKTRIFIKACE ČESKOSLOVENSKA DO ROKU 1938

Vydal: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta v Praze Autor: Jan Mikeš

Strana 6 z 22

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vznikaly tak elektrizované okrsky, které nebyly vzájemně spojené ani nebyly nezávislé. Analýza technické části praktické proveditelnosti elektrizačního zákona z historického hlediska stejně závažná jako politické výsledky elektrifikace. Rozvíjející technická infrastruktura, bez níž nebyl myslitelný hospodářský rozvoj meziválečného Československa, stavěla soustavně postupně realizované elektrizaci, která tomto procesu sehrávala zásadní úlohu.6 množství elektrické energie pro běžný život potřebnou výrobu, ale zapojení Československé republiky dobových politických technických (odborně- vědeckých) aktivit, které celoevropské elektrifikace vyplývaly, její účastí ve významných mezinárodních institucích, tvořících základnu pro propojené elektrotechnické energetické sítě, jako byly Société internationale d’électriciens (SIE), International the Standardization Associations International Federation of the National Standardiziationg Associations (ISA), Conférence Internationale des Grands Réseaux Electriques Haute Tension (CIGRE), Union Internationale des Producteurs Distributeurs d’Energie Electrique (UNIPEDE), Union pour la coordination production distribution l’énergie électrique (UCPTE), Institute Electrical Engineers (IEE) uvažované Světové federace inženýrské, ale i v rámci očekávaného demokratického propojení států politické mírové a demokratické rovině podobě ideálního hnutí Europeistů, jejichž některé myšlenky v nové době navazuje nově pokouší realizovat Evropská Unie. Elektrárny stály přímo těžišti odběru. století, především roku 1881, kdy sešel První mezinárodní elektrotechnický kongres výstava Paříži kde byly definovány zavedeny všeobecné elektrotechnické jednotky: coulomb, ampér, volt, ohm watt (C, Ω, W), nezbytné pro realizaci elektrizace její standardizaci. mlýny, hamry, pily, cukrovary, textilky, barvírny apod. rámci Rakousko-uherské monarchie před První světovou válkou vznikala elektrizace náhodně, nejednotně, nesystematicky často překotně.), které kromě svých provozů napájely blízkou odběrní síť pro veřejnost. Přesto praxe brzy vyplynulo, výroba velkých . výstavbě vedení vysokých velmi vysokých napětí nebyly ještě technické ani legislativní ani ekonomické předpoklady. Rozvod elektrické energie omezoval malé vzdálenosti mezi elektrárnou spotřebiteli. Akcentace vývoje elektrotechniky informatiky) odehrála okolo obou světových konfliktů, kdy po prvním všech zemích světa realizovaly národní elektrizační soustavy, které se následně především technicko-ekonomických důvodů propojovaly, kdy druhém z nich nastoupila kybernetika, elektronika, elektrotechnická elektronická miniaturiarizace informatika, plně závislé této fungující dobře dimenzované ve většině případů již mezinárodně propojené elektrizační soustavě. Uvedený proces byl Československu možný jen základě změn, které přinášela úspěšná industrializace českých zemích. Stavěly trojfázové elektrárny střídavý proud stále ještě stejnosměrné elektrárny kvůli možnosti skladovat část vyrobené elektřiny akumulátorech. Tato opatření sebou nesla užívání různých hodnot napětí střídavého proudu různých hodnoty kmitočtu. Tento proces nebyl české historiografii dosud důsledně popsán charakterizován. jejím rámci elektrotechnika posléze i informatika) jako samostatný technický vědecký obor začala formovat cca od poslední třetiny 19. Elektrárny budovaly spravovaly buď elektrárenské svazy, nebo družstva, které pak dodávaly elektřinu svým členům, nebo průmyslové podniky (např. Používal jak stejnosměrný (zpočátku), tak střídavý (později širším měřítku) proud