století, především roku 1881, kdy sešel První mezinárodní
elektrotechnický kongres výstava Paříži kde byly definovány zavedeny
všeobecné elektrotechnické jednotky: coulomb, ampér, volt, ohm watt (C, Ω,
W), nezbytné pro realizaci elektrizace její standardizaci.
Uvedený proces byl Československu možný jen základě změn, které přinášela
úspěšná industrializace českých zemích. Rozvod elektrické
energie omezoval malé vzdálenosti mezi elektrárnou spotřebiteli.
Analýza technické části praktické proveditelnosti elektrizačního zákona z
historického hlediska stejně závažná jako politické výsledky elektrifikace.
Rozvíjející technická infrastruktura, bez níž nebyl myslitelný hospodářský rozvoj
meziválečného Československa, stavěla soustavně postupně realizované
elektrizaci, která tomto procesu sehrávala zásadní úlohu. jejím rámci elektrotechnika posléze
i informatika) jako samostatný technický vědecký obor začala formovat cca od
poslední třetiny 19. rámci
Rakousko-uherské monarchie před První světovou válkou vznikala elektrizace
náhodně, nejednotně, nesystematicky často překotně. mlýny, hamry, pily,
cukrovary, textilky, barvírny apod.
Stavěly trojfázové elektrárny střídavý proud stále ještě stejnosměrné
elektrárny kvůli možnosti skladovat část vyrobené elektřiny akumulátorech. Tato opatření sebou nesla
užívání různých hodnot napětí střídavého proudu různých hodnoty kmitočtu.), které kromě svých provozů napájely blízkou
odběrní síť pro veřejnost. Akcentace vývoje
elektrotechniky informatiky) odehrála okolo obou světových konfliktů, kdy po
prvním všech zemích světa realizovaly národní elektrizační soustavy, které se
následně především technicko-ekonomických důvodů propojovaly, kdy druhém
z nich nastoupila kybernetika, elektronika, elektrotechnická elektronická
miniaturiarizace informatika, plně závislé této fungující dobře dimenzované ve
většině případů již mezinárodně propojené elektrizační soustavě. Elektrárny stály přímo těžišti odběru. Používal jak stejnosměrný
(zpočátku), tak střídavý (později širším měřítku) proud.
Elektrárny budovaly spravovaly buď elektrárenské svazy, nebo družstva, které pak
dodávaly elektřinu svým členům, nebo průmyslové podniky (např. Tento proces nebyl české
historiografii dosud důsledně popsán charakterizován. Vznikaly tak elektrizované okrsky, které nebyly vzájemně
spojené ani nebyly nezávislé. Přesto praxe brzy vyplynulo, výroba velkých
. výstavbě
vedení vysokých velmi vysokých napětí nebyly ještě technické ani legislativní ani
ekonomické předpoklady.6
množství elektrické energie pro běžný život potřebnou výrobu, ale zapojení
Československé republiky dobových politických technických (odborně-
vědeckých) aktivit, které celoevropské elektrifikace vyplývaly, její účastí ve
významných mezinárodních institucích, tvořících základnu pro propojené
elektrotechnické energetické sítě, jako byly Société internationale d’électriciens
(SIE), International the Standardization Associations International Federation of
the National Standardiziationg Associations (ISA), Conférence Internationale des
Grands Réseaux Electriques Haute Tension (CIGRE), Union Internationale des
Producteurs Distributeurs d’Energie Electrique (UNIPEDE), Union pour la
coordination production distribution l’énergie électrique (UCPTE),
Institute Electrical Engineers (IEE) uvažované Světové federace inženýrské, ale i
v rámci očekávaného demokratického propojení států politické mírové a
demokratické rovině podobě ideálního hnutí Europeistů, jejichž některé myšlenky
v nové době navazuje nově pokouší realizovat Evropská Unie
