Elektrifikace Československa do roku 1938

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

ELEKTRIFIKACE ČESKOSLOVENSKA DO ROKU 1938

Vydal: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta v Praze Autor: Jan Mikeš

Strana 10 z 22

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
8. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE.o. 3. 10. Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa: Čechy: 1. 11. Otavský elektrárenský svaz, r. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. 9. Východočeský elektrárenský svaz, r.o. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od JČE. Povltavský elektrárenský svaz, r. 2.o. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice.o. Družstevní závody Dražicích, r. Posázavský elektrárenský svaz, r. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik malých vodních naftových elektráren. 6. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu.10 Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna Miřejovice, Krhanice, Nespeky. Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních elektrizačních soustav. Výnosem Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá trojfázová soustava kmitočtu Hz. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. 13. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl, Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní elektrárna Rudolfov. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní elektrárna.o. Napětí bylo stanoveno místních sítí na 3 220/380 přespolních dálkových 100 kV. 12. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero. 5. 20. 15. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny.o. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu od JČE. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny na Mži. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r.o. 3. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov a Vrané. 14. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní elektrárna Vranov. 4. 7. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a naftových elektráren. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava.o. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj. Morava: 1. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních elektráren. Slovensko: 1. 3. Lužnický elektrárenský svaz, r.o. 2. 2. Kromě napětí definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). 4. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. Přespolní elektrárna, r. . století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok.o. letech 20