Poznámky redaktora
Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r.
4. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren.
11.
3.
2. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži.
14.
. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu.o.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud. Otavský elektrárenský svaz, r. 20.
8. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV.
6.o.
10.o.
3. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE.
4. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané.o. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava.o. Přespolní elektrárna, r. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz.
Slovensko:
1.
12. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero.o. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk. Lužnický elektrárenský svaz, r. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny.
2.
5.
15. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky.
7.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. Posázavský elektrárenský svaz, r.o. Východočeský elektrárenský svaz, r.o. Povltavský elektrárenský svaz, r.
Morava:
1.
3.
13.
2. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r.o. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok. letech
20.o. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice.
9. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). Družstevní závody Dražicích, r. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov
