Poznámky redaktora
o. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava. Družstevní závody Dražicích, r.
13. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk.
5.o. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren. Východočeský elektrárenský svaz, r.
7. letech
20. Lužnický elektrárenský svaz, r.
3. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero.
14.o.
6. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE.o. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy).
3.
.o. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav.o. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE.o.
Slovensko:
1.o. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r.
4.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna.
2.
3.
Morava:
1.o. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren.
15. Povltavský elektrárenský svaz, r. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky.
2. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE.
2.
8. 20.
12. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r.
10. Posázavský elektrárenský svaz, r.
4. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok.
11. Přespolní elektrárna, r.o.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren. Otavský elektrárenský svaz, r. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov.
9. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži
