Poznámky redaktora
3. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren.
2.
3.
Slovensko:
1. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero.o.o. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren.
2.
6. Otavský elektrárenský svaz, r.o.
5. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE.
7. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané.o. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu.
3.o.
9. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE.o.
. Lužnický elektrárenský svaz, r.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav. 20. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE.o.
8. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz. Východočeský elektrárenský svaz, r. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV.o.
4. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud. Povltavský elektrárenský svaz, r. Družstevní závody Dražicích, r.
14. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r.
4.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r.
15.o. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren.
11. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava. letech
20. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME.
12.
10.
Morava:
1. Přespolní elektrárna, r. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren. Posázavský elektrárenský svaz, r. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk.
2.
13.o. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE
