Poznámky redaktora
Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice.o.o. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero.o. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE.
2. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži.
7.
4.
5. Přespolní elektrárna, r.
12.o. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava.
14.o. letech
20. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r.
11. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. Lužnický elektrárenský svaz, r.
15. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren.
.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav.o. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok.
6. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz. 20. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud.
3.o. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren.o. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE.
4. Východočeský elektrárenský svaz, r.
3. Družstevní závody Dražicích, r. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané.o. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r.
10.
Slovensko:
1. Otavský elektrárenský svaz, r.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1.
2.
Morava:
1. Povltavský elektrárenský svaz, r. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž.
13. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME.
3.o.
8. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna. Posázavský elektrárenský svaz, r.
2.
9
