Poznámky redaktora
letech
20.
15.
12.
4.
3.o.o. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r. Povltavský elektrárenský svaz, r. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren.
2. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava.o.
3. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz.
Slovensko:
1. Lužnický elektrárenský svaz, r. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané.o. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži.o.
13.
. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren.o. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE.
2. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren.o. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r.
14. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov. Přespolní elektrárna, r. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE.o.o.
5. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk. Družstevní závody Dražicích, r. Východočeský elektrárenský svaz, r. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. Otavský elektrárenský svaz, r.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav.
2.
6.
9.
8. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy).
10.
7.
Morava:
1. Posázavský elektrárenský svaz, r.
4. 20.
3. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero.o.
11. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE
