Poznámky redaktora
3. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE. Družstevní závody Dražicích, r.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren.
Slovensko:
1. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. Povltavský elektrárenský svaz, r.
4.
7. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren. letech
20.o.
14.
13.o.
8.
2. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu.o. Posázavský elektrárenský svaz, r.
4.
9.
3.
6. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE.
2. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r.o. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz.o. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE.o.o. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. Lužnický elektrárenský svaz, r. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1. 20.
2. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky.
11.o.
. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. Přespolní elektrárna, r.
12. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk.
5.
10. Otavský elektrárenský svaz, r.
3.o.
Morava:
1.o. Východočeský elektrárenský svaz, r. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži.
15
