Poznámky redaktora
Slovensko:
1.
12. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy).
10. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero.
Morava:
1. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice. letech
20. Povltavský elektrárenský svaz, r. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna.
14. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren.o. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV. 20. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav.
11.
6.
3.o.
7.
9. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži.
4. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj.
8. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž.o.
4. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava. Posázavský elektrárenský svaz, r. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz.o. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud.
15.o. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE.
5.
3. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1.
2. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren.o. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny.o. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE. Družstevní závody Dražicích, r. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu.o. Východočeský elektrárenský svaz, r. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE.
3. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r.
13. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok. Přespolní elektrárna, r.
2. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov. Lužnický elektrárenský svaz, r.
.
2.o.o. Otavský elektrárenský svaz, r. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r
