Poznámky redaktora
(S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov. Otavský elektrárenský svaz, r.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz.
9. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny.
Slovensko:
1. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren. Družstevní závody Dražicích, r. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero. Východočeský elektrárenský svaz, r. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r.o.o. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk.
3. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky. Lužnický elektrárenský svaz, r. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu.
4. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice.
10. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži.o. Přespolní elektrárna, r. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov.
12.
15. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE.
8. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE.
6.
3. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. letech
20. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren.
2. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren. Povltavský elektrárenský svaz, r. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava. 20. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r.
7.
2.o.o.
14.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud.o. Posázavský elektrárenský svaz, r.
.o.
5.
11. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj.
2.
4.
3. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME.
Morava:
1.o. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r.o.
13.o
