Elektrifikace Československa do roku 1938

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

ELEKTRIFIKACE ČESKOSLOVENSKA DO ROKU 1938

Vydal: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta v Praze Autor: Jan Mikeš

Strana 10 z 22

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
o.o. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok.o. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE. 3. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu. 11. Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních elektrizačních soustav. Výnosem Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá trojfázová soustava kmitočtu Hz.o. Východočeský elektrárenský svaz, r. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních elektráren. 14. Povltavský elektrárenský svaz, r. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik malých vodních naftových elektráren. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu od JČE. 12. 3. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r. 6. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od JČE. letech 20. 3.o. Přespolní elektrárna, r. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a naftových elektráren.o. 9. 4. 20. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj.o. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. 7. Napětí bylo stanoveno místních sítí na 3 220/380 přespolních dálkových 100 kV. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna Miřejovice, Krhanice, Nespeky. Posázavský elektrárenský svaz, r. 8. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. Slovensko: 1. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk. 2. Otavský elektrárenský svaz, r. 4. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní elektrárna Vranov. Lužnický elektrárenský svaz, r. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero.10 Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud.o. 2. 15.o. Družstevní závody Dražicích, r. 13. 10. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov a Vrané. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny na Mži. 2. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní elektrárna Rudolfov. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. Kromě napětí definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). 5. Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa: Čechy: 1. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. . Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní elektrárna.o. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl, Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. Morava: 1