Poznámky redaktora
století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok.
3.
10.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE.o. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE. 20.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1.o. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky.
11.
7. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. Lužnický elektrárenský svaz, r. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané.
5.
2.
14.
6.o.
9.
Morava:
1. Východočeský elektrárenský svaz, r. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov. letech
20. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren.
2.o.o. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži.
3.
.
4.o.
4. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu. Družstevní závody Dražicích, r. Přespolní elektrárna, r. Posázavský elektrárenský svaz, r. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren.o.o.
2. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV.
3.
12.
13. Povltavský elektrárenský svaz, r.o. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren.
8. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna.o.
Slovensko:
1. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. Otavský elektrárenský svaz, r. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava.
15.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy)
