Poznámky redaktora
o. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav.o. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna.
5. Povltavský elektrárenský svaz, r.
Morava:
1.o. Družstevní závody Dražicích, r. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk.
Slovensko:
1. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané.
12.o.
3.
7. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren.
8.
3.
10.
2.
6. letech
20.o. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. Otavský elektrárenský svaz, r. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE.o.
. 20. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava.
4. Východočeský elektrárenský svaz, r.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud.
11.
3.
4.
9. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME.o.
15. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov. Posázavský elektrárenský svaz, r. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok.o. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži.
2. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE. Lužnický elektrárenský svaz, r. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren.o.
13. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1.
14. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV.o. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE. Přespolní elektrárna, r.
2
