Poznámky redaktora
(LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok.
4. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz.
6.
8.
4.o. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. Posázavský elektrárenský svaz, r.o.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud.
10.
3. 20. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice.o. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny.
2.o. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r.o. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži. Lužnický elektrárenský svaz, r. Povltavský elektrárenský svaz, r.
3.
Slovensko:
1.
5. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE. Východočeský elektrárenský svaz, r. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). Přespolní elektrárna, r.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE.
.
Morava:
1.
7. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav.
12.o. Otavský elektrárenský svaz, r. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE.
2.
2. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané.
15.o.o. Družstevní závody Dražicích, r.o. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj.
9.
13. letech
20.
14.
3.
11.o
