Poznámky redaktora
8. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE.o.
3.
10.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1.
11. Otavský elektrárenský svaz, r. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren.
9. Východočeský elektrárenský svaz, r.o. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE. Povltavský elektrárenský svaz, r.
2.o. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice.o. Družstevní závody Dražicích, r. Posázavský elektrárenský svaz, r. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren.
6. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME.
13. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna.o. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV.
12. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero.
5. 20.
15. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny.o. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r.o.
3. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané.
14. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov.
4.
7. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava.o. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj.
Morava:
1. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren.
Slovensko:
1.
3. Lužnický elektrárenský svaz, r.o.
2.
2. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy).
4. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. Přespolní elektrárna, r.
. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok.o. letech
20