Elektrifikace Československa do roku 1938

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

ELEKTRIFIKACE ČESKOSLOVENSKA DO ROKU 1938

Vydal: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta v Praze Autor: Jan Mikeš

Strana 10 z 22

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od JČE. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních elektráren. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu od JČE. Družstevní závody Dražicích, r.10 Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a naftových elektráren. Slovensko: 1. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. Povltavský elektrárenský svaz, r. 4. 7. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik malých vodních naftových elektráren. letech 20.o. 14. 13.o. 8. 2. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu.o. Posázavský elektrárenský svaz, r. 4. 9. 3. 6. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE. 2. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní elektrárna Rudolfov. Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních elektrizačních soustav. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl, Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r.o. Výnosem Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá trojfázová soustava kmitočtu Hz.o. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE.o.o. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. Lužnický elektrárenský svaz, r. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov a Vrané. Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa: Čechy: 1. 20. 2. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna Miřejovice, Krhanice, Nespeky. 11.o. . Kromě napětí definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní elektrárna Vranov. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní elektrárna. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. Přespolní elektrárna, r. 12. Napětí bylo stanoveno místních sítí na 3 220/380 přespolních dálkových 100 kV. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk. 5. 10. Otavský elektrárenský svaz, r. 3.o. Morava: 1.o. Východočeský elektrárenský svaz, r. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny na Mži. 15