Poznámky redaktora
2. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj.
10.
15. 20. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME.
4. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice.o.o.
Slovensko:
1. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE.o. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. letech
20. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE. Posázavský elektrárenský svaz, r.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud.
3.o. Otavský elektrárenský svaz, r.
14. Přespolní elektrárna, r. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r.
3. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz.
4. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava. Družstevní závody Dražicích, r. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny.
6.
.
13.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav.
2. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV.o. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu.
2.o. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE.
9.
11.
8.
12.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané.
7. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r. Lužnický elektrárenský svaz, r.
Morava:
1.
3.o. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero. Východočeský elektrárenský svaz, r. Povltavský elektrárenský svaz, r.
5.o.o.o. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren
