Poznámky redaktora
15.
6. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz.
2. Přespolní elektrárna, r. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice.
9. Lužnický elektrárenský svaz, r. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren.
3.
2.
13.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren.
3.o. 20. Otavský elektrárenský svaz, r.
5. letech
20. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE.
14. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV.o. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero.
8.
10.
Slovensko:
1.
11.o. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky. Posázavský elektrárenský svaz, r.
3.o. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj.
Morava:
1.o.
7.o. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané.o.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav.
4.
4.o. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. Východočeský elektrárenský svaz, r. Družstevní závody Dražicích, r. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r.
. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna.
2. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r. Povltavský elektrárenský svaz, r. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži.o.
12.o. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren
