Poznámky redaktora
o.
Morava:
1.
13. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren.
3. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava.
7.o.o.o. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r.o. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov.
. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero. Družstevní závody Dražicích, r. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy).
4.o.
4.
Slovensko:
1.
2.
8.
11. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz.
3.
9.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r. letech
20. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE.o.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud. Východočeský elektrárenský svaz, r.
14.
3.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav.
15. Lužnický elektrárenský svaz, r.o. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov.
12. Přespolní elektrárna, r.
5. Povltavský elektrárenský svaz, r. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV. 20.
6.
2. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE.o. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. Otavský elektrárenský svaz, r.o.
2. Posázavský elektrárenský svaz, r. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži.
10. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice
