Poznámky redaktora
Elektrárenský svaz okresů středočeských, r. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna. Družstevní závody Dražicích, r.
4.o. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk.
5. Východočeský elektrárenský svaz, r. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky.o.o.o.
2. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE.o. letech
20. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava.
12.
. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero.
13.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud.
8. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r.o.
2. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy).o. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži.o.
6.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1. Povltavský elektrárenský svaz, r. 20. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME.
Slovensko:
1. Lužnický elektrárenský svaz, r. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren.
7. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok.o.
14.
3. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav.
15. Otavský elektrárenský svaz, r.
9. Přespolní elektrárna, r.
4.
Morava:
1. Posázavský elektrárenský svaz, r. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj.
3. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren.
2. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice.o.
3. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov.
10.
11
