Poznámky redaktora
(S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov.o. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). letech
20. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky.
10.o. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren.o. Přespolní elektrárna, r. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk.
9. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero.
11.
5.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok.
. 20.
3. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV.
6.o. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz.
Morava:
1. Posázavský elektrárenský svaz, r. Otavský elektrárenský svaz, r. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE.
4. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE.
3.
13.
3. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. Družstevní závody Dražicích, r.
4.
8.
2.o.
Slovensko:
1. Východočeský elektrárenský svaz, r.
12. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE.
15.
14.o.o. Lužnický elektrárenský svaz, r.
2.o.
7.o.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1.
2.o. Povltavský elektrárenský svaz, r. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj
