Poznámky redaktora
3. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren.
2. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice.
2. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE.
4.o.o. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE. 20. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero.o.
15. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži.
6. letech
20. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r.
14. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r.o.
Slovensko:
1. Přespolní elektrárna, r.
3.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren.o.
10.
.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu. Družstevní závody Dražicích, r. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna.
4.
7.o. Lužnický elektrárenský svaz, r.
8.o.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). Otavský elektrárenský svaz, r. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk.o. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE.
11.
13. Posázavský elektrárenský svaz, r. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren.
2.
12.
5. Povltavský elektrárenský svaz, r. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky.
Morava:
1. Východočeský elektrárenský svaz, r.o.o. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r.
3.
9
