Poznámky redaktora
Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž.
13. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV.
12.
14. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r.
11.o. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava.
2.
4.
8. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice.o.
Morava:
1. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1. Družstevní závody Dražicích, r.o.
10.
4. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE.
2. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r.o. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero.o. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. Otavský elektrárenský svaz, r. letech
20.o. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren.o.
Slovensko:
1.
5.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav.
9. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok. Lužnický elektrárenský svaz, r. Přespolní elektrárna, r.
2. Povltavský elektrárenský svaz, r.
15.
6. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj.o. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE. Východočeský elektrárenský svaz, r.o.
7. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna.
3. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren. 20. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren.
3. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži. Posázavský elektrárenský svaz, r. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny.o.
. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov.
3.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud
