Poznámky redaktora
4. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero.
9. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren.o.
Morava:
1. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren.
3.
3.o. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov.
8. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok. Otavský elektrárenský svaz, r. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r.
4.
14. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r. Východočeský elektrárenský svaz, r. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV.o.o.
12. Posázavský elektrárenský svaz, r. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. Družstevní závody Dražicích, r. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov. 20.
7.o.
. Přespolní elektrárna, r. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE. letech
20.
2.
6.
2. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu.
Slovensko:
1. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna.o.o. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren.o.o.
10.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž.
13. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud.o.
3. Povltavský elektrárenský svaz, r.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav.
5.
11.
15. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz. Lužnický elektrárenský svaz, r.
2
