Elektrifikace Československa do roku 1938

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

ELEKTRIFIKACE ČESKOSLOVENSKA DO ROKU 1938

Vydal: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta v Praze Autor: Jan Mikeš

Strana 10 z 22

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
(S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní elektrárna Rudolfov. Otavský elektrárenský svaz, r. Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa: Čechy: 1. Výnosem Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá trojfázová soustava kmitočtu Hz. 9. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. Slovensko: 1. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a naftových elektráren. Družstevní závody Dražicích, r. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero. Východočeský elektrárenský svaz, r. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r.o.o. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk. 3. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna Miřejovice, Krhanice, Nespeky. Lužnický elektrárenský svaz, r. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní elektrárna. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu. 4. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu od JČE. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl, Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních elektrizačních soustav. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice. 10. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny na Mži.o. Přespolní elektrárna, r. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní elektrárna Vranov. 12. 15. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od JČE. 8. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE. 6. 3. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov a Vrané. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren. letech 20. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik malých vodních naftových elektráren. 2. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních elektráren. Povltavský elektrárenský svaz, r. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava. 20. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. 7. 2.o.o. 14.10 Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud.o. Posázavský elektrárenský svaz, r. .o. 5. 11. Napětí bylo stanoveno místních sítí na 3 220/380 přespolních dálkových 100 kV. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj. 2. 4. 3. Kromě napětí definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. Morava: 1.o. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r.o. 13.o