Poznámky redaktora
4.
11.
13. Napětí bylo stanoveno místních sítí na
3 220/380 přespolních dálkových 100 kV.
9.o.o. (VČES), Pardubice, 1926, nevlastnil elektrárny. Ústřední elektrárny, (ÚE), Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elektrárna Střekov
a Vrané.o. Západomoravské elektrárny, (ZME), Brno, 1921, tepelná elektrárna Brno, Oslavany, vodní
elektrárna Vranov.
Jejich zřízením uvedením provozu byl vytvořen základ pro vytváření regionálních
elektrizačních soustav. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Holešovice, spalovna
Hloubětín, vodní elektrárna Štvanice.o. (ESSO), Kolín, 1921, parní elektrárny v
Kolíně, vodní elektrárny Kolín, Poděbrady, Nymburk.
2. (PSES), Německý (Havlíčkův) Brod, 1924, nákup proudu
od JČE. Kromě napětí
definovaných ministerským výnosem Československu dále stavěla vedení o
napětí (východní Čechy) také napětí (západní Čechy). Východočeský elektrárenský svaz, r. letech
20.
14. Elektrárenský svaz středolabských okresů, r.
15.
3.
10.
Slovensko:
1.o.o. 20. Středomoravské elektrárny, (SME), Přerov, 1920, parní elektrárna Přerov, Sandhýbl,
Třebovice, vodní elektrárna Kroměříž. Severomoravské elektrárny, (SevME), Zábřeh, roku 1931 splynuly SME. Otavský elektrárenský svaz, r.
5. (PVES), České Budějovice, 1924, nákup proudu JČE.10
Podkarpatská Rus menšími elektrárnami stejnosměrný proud.o. Lužnický elektrárenský svaz, r.
Vrcholem výstavby československé elektrizační sítě bylo konci sledovaného období
vytvoření jednotlivých svazů pro jednotlivé geografické oblasti Československa:
Čechy:
1.
4. Povltavský elektrárenský svaz, r. Podle zákona elektrizaci vznikly všeužitečné elektrárenské
společnosti většinou 60% kapitálovou účastí státu. Západoslovenské elektrárny, účastnická společnost (ZSE), Bratislava, 1923, parní elektrárna
Trnava, Hlohovec, několik drobných vodních naftových elektráren, teplárna Bratislava.
Morava:
1. Východočeská elektrárna, (VČE), Hradec Králové, 1925, parní elektrárna Poříčí, vodní
elektrárny Spálov, Litice, Pastviny, Les Království aj. Přespolní elektrárna, r. (D), Dražice, 1928, parní elektrárna Dražice, několik
malých vodních naftových elektráren. Západočeské elektrárny, (ZČE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová-Břasy, Černé jezero. Výnosem
Ministerstva veřejných prací shodě ESČ byla pro elektrizaci zavedena střídavá
trojfázová soustava kmitočtu Hz. (LES), Tábor, 1924, nákup proudu JČE. Jihočeské elektrárny, (JČE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlovary, České
Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých naftových elektráren.
3.o.
2.o. Družstevní závody Dražicích, r.
8.
6. (OES), Písek, 1924, bez vlastní elektrárny, nákup proudu od
JČE. Elektrárenský svaz okresů středočeských, r.
12. Moravsko-slezské elektrárny, (MSE), Ostrava, 1921, rozvodný podnik bez vlastních
elektráren.
2.
. Spojené elektrárny Severozápadního Slovenska, (SESZS), Žilina, 1925, jedna drobná vodní
elektrárna.
7. století bylo Československu postaveno celkově cca 500 nových sítí rok. Stredoslovenské elektrárny, (SSE), Banská Bystrica, 1923, několik drobných vodních a
naftových elektráren. Posázavský elektrárenský svaz, r. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, r. (T), Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny
na Mži.o.
3. (S), Liberec, 1920, parní elektrárna Andělská Hora Liberce, vodní
elektrárna Rudolfov. (ESOS), Praha, 1925, vodní elektrárna
Miřejovice, Krhanice, Nespeky
