Chtěli pro dosáhnout
takových úspěchů, jimž těšili jejich zahraniční (techničtí) kolegové chtěli nimi
dosáhnout rovnocenné odborné průmyslové vědecké spolupráce. Podkarpatoruské elektrárny, (PRE), Užhorod, 1930.
4 Výběr archivních pramenů liretarury
4.
Projekt elektrizace, podpořený základní legislativní úpravou roce 1919 hned na
samém počátku existence samostatného Československého státu, byl výsledkem
usilovné technické politické práce cca dvou světové úrovni již vzdělaných dobře
organizovaných generací elektrotechniků spolupracujících národohospodářů,
právníků politiků), kteří myšlenkově vycházeli budovatelského úsilí věnovaného
rozkvětu první Československé demokratické republiky.11
4.
Podkarpatská Rus:
1.1 Netištěné prameny
Národní archiv Praha
Ministerstvo veřejných prací (MVP, 1918–1942), následně Ministerstvo dopravy techniky (1942–1945)
– (fondy IV. odboru strojnictví elektrotechnika, Státní elektrárenská rada)
Ministerstvo pošt telegrafů (MPT, 1918–1938), následně Ministerstvo dopravy (1938–1942)
Ministerstvo dopravy techniky (MDT, 1942–1945) (mezinárodní smlouvy úmluvy)
.1.1 Archivní prameny
Veškerá další archivní zdroje materiály jsou uvedeny poznámkách. Jihoslovenské elektrárny, (JSE), Komárno, 1927, bez vlastní elektrárny.
a dosažení celkově cca elektrifikovaného celého území státu, což ukazuje
následující tabulka:
Elektrifikované obce ČSR roce 1937
Země celkový počet obcí toho
elektrifikovaných
obcí
%
Čechy 674 715 60,9
Morava Slezsko 829 864 74,8
Slovensko 529 830 23,5
Podkarpatská Rus 491 11,8
Celkem 523 467 55,9
Tabulka Elektrifikované obce ČSR roce 1937. Patrně době
první republiky není možné objevit stejně významný tak vysoké odborné úrovni
zpracovaný projekt, který byl prakticky úspěšný který svým výsledkem
meziválečnou etapu budování republiky také uzavřel.
4.
5. Východoslovenské elektrárny, (VSE), Košice, 1929, několik drobných elektráren. Parní elektrárna Mukačevě několik malých elektráren, zčásti ještě stejnosměrný proud.
2