V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Její charakteristické body jsou:
a) odpovídá synchronnímu chodu,
b) an, odpovídá jmenovitým otáčkám jmenovitému
momentu,
e) Sk, M]um odpovídá momentu zvratu motorové oblasti,
d) 1,0, ——--- zabírací moment.
66
.
1 2a)
Při 1,0 pracuje motor protiběžném spojení (brzdění protiproudem),
při nastává brzdění rekuperací.
Dělíme-li rovnici (38) rovnicí (40), dostáváme snadné úpravě
M 2M* aSk) (41)
s
------ 1---------(- 2ast
kde maximální moment motoru (moment zvratu),
•S|- skluz zvratu, odpovídající maximálnímu momentu;
a =
Na obr.Položíme-li předpokládáme-li pro zjednodušení výpočtu
c 1,0, můžeme určit hodnotu kritického skluzu (skluz zvratu), při němž
je moment motoru maximální
sk (39)
+ (x1+ x2f
Dosazením rovnice (38) dostáváme výraz pro maximální moment
(moment zvratu)
3č7f
Mk ---------------- (40)
2cos[rx jr\ (xx x2f\
Znaménko -f- rovnicích (39) (40) platí pro motorovou (nebo brzdnou)
oblast, znaménko pro oblast generátorovou. momentová charakteristika asynchronního motoru =
= f(s).
Nutno upozornit to, absolutní hodnoty jsou motorové gene
rátorové oblasti stejné
