V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
350.
Tímto nesouhlasem pohybu rotoru přijímače vzhledem pohybu vysilače
je porušena soufáznost soustavy (t.
Rotor přijímače počne sledovat rotor vysilače jen tehdy, je-li synchro-
nující moment větší než statický moment hřídelí přijímače.
Výsledná magnetomotorická síla podélné ose (IN^) dána součtem
průmětů magnetomotorických sil jednotlivých fází osy statorových
pólů:
7lYd cos0) (396)
Z rovnic (393) (396) dostaneme složky momentů příčné podélné
ose.
Nemají-li selsyny vyjádřené póly, je
^1(1==: -1q
takže
M cos sin (398)
Předpokládáme-li konst konst (ve skutečnosti úhel při
otočení rotoru poněkud mění vlivem změny reaktance rotoru), dostáváme
M max sin (399)
Tento výraz obdobný závislosti (0) synchronního stroje. Točivý moment selsynu provedených úpravách dán vzorcem
3 i
M kx0 cos sin +
+ k2A |sin -----1 sin (Aá— (397)
kde ip-^— 90°. rov
nice (397) patrno, moment selsynu vyjádřenými póly větší než
moment selsynu rozloženým statorovým vinutím. Závislost f(0), sestrojená podle vzorce (399), na
obr.kde
4 |/2 kwN Et
“ TcZ
kw činitel vinutí
iV počet závitů fáze rotoru. přesné přenášení úhlů), takže přená
411
. selsynů normálního
provedení však arí 0,1 takže při praktických výpočtech lze použí
vat rovnice (399)
