V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Poměrně malá
strmost křivky mřížkového napětí předešlém schématu způsobuje, že
okamžik zážehu oblouku málo přesný, poněvadž vlivem změn teploty
thyratronu nebo zatěžovacích podmínek bod zážehu posouvá. Jak patrno křiv
ky obr.
Do serie transformátory zařazujeme zdroj stejnosměrného proudu,
abychom tomto schématu dostali uzavírací napětí. Takovou
křivku dostaneme, napájíme-li mřížkové obvody přes transformátory ST
(obr. 304) značně nasycenými magnetickými obvody. Při tom nulová čára
347
.Tento způsob hodí pouze pro ruční řízení, nikoliv pro řízení samočinné.
Nahradí-li sinusová křivka mřížkového napětí křivkou strmějším
průběhem (viz obr. Impuls
sekundárního napětí transformátorech odpovídá periodě náhlé změny
toku .
Schéma špičkovým transformátorem (obr. 305), lze okamžik záželm přesně vymezit. 305, mění magnetický tok náhle pouze při průchodu nulou,
kdežto zbývající části periody zůstává přibližně konstantní. 304)
