V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Obr. Jak patrno obr.Jakost plechů též vliv zbytkové napětí zesilovače. 285
je nestabilní, poněvadž stroj snadno ztrácí buzení.
Obr. 286. 285. 285, stačí malá magnetomotorická síla
řídicího vinutí, rovná aby vznikla poměrně velká elektromotorická
síla generátoru; přímka DB, charakteristika napětí budicího vinutí se
při tom posune rovnoběžně přímkou OA. Stav bodě obr. tomto případě bude práce stroje stabilní. Přímka určující
napětí budicího vinutí tomto případě tečnou charakteristice naprázd
no f(iT) její přímkové nenasycené části. Kromě toho zde možno regulovat napětí jen poměrně
omezeném rozsahu, poněvadž oblasti napětí nižších než jmenovitého
je napětí nestabilní. Tyto
zesilovače někdy nazývají rotační zesilovače podélným polem. Znázornění principu práce
rotačního zesilovače kritickým sa
mobuzením. nejjednodušším provedení jedno sériové nebo derivační
vinutí, nastavené kritické samobuzení, přídavné řídicí vinutí. Zapojení řídicích vinutí ro
tačního zesilovače kritickým samo
buzením.
Zmenšíme-li odpor budicím obvodu, dostáváme více skloněnou přímku
napětí OC. Avšak takových
strojů jako zesilovačů neužívá, poněvadž mají poměrně malého činitele
zesílení výkonu. Princip funkce rototrolu patrný obr.
Tyto nedostatky lze odstranit použitím přídavného řídicího vinutí OU
(viz obr. 285 schéma stroje jedním budicím vinutím.
Na obr.
285 286.
332
.
R zesilovač ritic sam obuze ním (rototrol) pod
statě stroj normální konstrukce. 286). Činitel zesílení
závisí též velikosti vzduchové mezery otáčkách kotvy
