V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
4)
Jednou podmínek rozvoje výrobních sil země rozsáhlá elektrisace
všech odvětví národního hospodářství, jež vede neomezeným možnostem
růstu produktivity práce.
Ve vysoce elektrisovaných odvětvích průmyslu instalovaný výkon
elektromotorů průměrně 4kW jednoho dělníka, což při osmihodino
vém pracovním dnu dává spotřebu kWh.
Se zvýšením výroby zvyšuje úměrně cena spotřebované suroviny a;
cena pracovní síly režie však vzrůstá značně pomaleji cena elektrické
energie vůbec nepatrný vliv, ježto hodnota nebývá větší než %
celkové hodnoty čitatele. Proto při řešení hospodár
nosti elektrického pohonu nebylo správné vycházet jen čistě energetických
úvah, posuzovat pohon pouze hlediska spotřeby energie jednotku
výroby. některých dělníků, zejména stachanovců dělníků pracujících
na více strojích, jakož dělníků obsluhujících složité stroje spotřeba
energie ještě větší. jeden pracovní den jeden
člověk schopen silou svých svalů vyrobit asi kWh energie. 574. Rozhodujícím činitelem při posuzování elektrického
pohonu však jeho vliv výkonnost pracovního stroje cenu výroby. znamená, dělník
obsluhuje mechanismy, jejichž práce směnu rovná práci děl
níků.
Rozhodující to, při správně navrženém elektrickém pohonu zvět
4) Stalin: Otázky leninismu, 1950, Praha: Svoboda, str.
Cena jednotky výroby dána vzorcem
a -f- d
kde cena suroviny,
b cena pracovní síly,
c cena elektrické energie,
d režie,
B celkové množství výrobků vyrobených dobu, které vzta
hují složky čitatele.
Vzrůst elektrisace tím vyvolané stálé zdokonalování strojů vedou
k nebývalému zvyšování produktivity práce.
29
.hojnost výrobků nabudeme možnosti provést přechod první fáze komu
nismu druhé jeho fázi“ . Boj hospodárnost elektrické energie vyžaduje ovšem zmenšit
spotřebu elektrické energie dostatečným zdrojem „skrytých reserv“
energie průmyslu. Pro srovnání
budiž uvedeno, cena kWh energie, vyrobené velké vodní elektrárně,
je pouhých několik kopejek.
Porovnáváme-li svalovou výkonnost člověka výkonnost elektrického
stroje, dostáváme překvapující výsledek
