V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
určení
tohoto středního momentu odporu lze při sestrojování zatěžovacích diagra
mů postupovat obdobně jako mechanismů třídy. pracovní pochod dán pod
statě odstředivými sílami. Tak př.
V některých případech, jak víme zkušenosti, může být exponent x
i větší než . Jako typické příklady lze uvést: drtiče kamene, mlýny na
hlínu, kulové mlýny, papírenské brusy dřevo pod.
Do první skupiny patří mechanismy, nichž moment nezávisí rych
losti 0), př. jsou př. Postup výpočtu příslušných zatěžovacích diagramů je
uveden odst.
260
.
Tří II. Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
dráze, jako př.
U těchto mechanismů závislost momentu poloze (l) vyjadřu
je nejčastěji graficky.
T Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
náhodných technologických činitelích. Zákonitost změny zatížení závislosti rychlosti, dráze nebo
času nelze těchto mechanismů vyjádřit ani analyticky, ani graficky.(Ma 0)
kde může prakticky měnit mezích Odo může být buď celým
číslem, nebo zlomkem. pístové kompresory, kde zatížení mění polohou pístu,
dále nůžky kov, kde moment mění závislosti úhlu natočení kliky,
a posléze zvedací stoly jiná zařízení klikovým převodem. mechanismy, kde se
moment odporu mění hlavně vlivem rozličných vlastností zpracovávaného
materiálu. příkladě elektrického
pohonu těžného zařízení.
Postup sestrojování zatěžovacích diagramů pracovních mechanismů
první třídy pro konst ukázán odst. Zatí
žení zde mění čase zcela náhodně charakter této změny můžeme vyjá
dřit jen přibližně. Nemůžeme-li závislost f(n) vyjádřit analy
ticky, setrojujeme zatěžovací diagramy grafickými methodami.
U podobných mechanismů při výpočtu vychází nějakého středního
momentu odporu, který zpravidla stanoví experimentálně. transportér, jeřáb nebo hoblovka. 64, kde jako příklad sestrojen zatěžovací diagram elektric
kého pohonu nůžek kov. jeřábu moment odporu rovná součinu břemena háku polo
měru zvedacího bubnu zůstává rovněž konstantní. pochopitelné, že
v těchto případech nemělo smyslu používat přesných method při vý
počtu přechodných stavů.
Do druhé skupiny této třídy můžeme zařadit mechanismy, nichž se
moment mění při změně otáček kde př.
Mechanismy první třídy dělí dvě velké skupiny. trans
portéru konstantním zatížením běžný metr dopravního pásu moment
určen konstantní vahou dopravovaného materiálu konstantním činitelem
tření
