V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
dráze, jako př.
V některých případech, jak víme zkušenosti, může být exponent x
i větší než . Jako typické příklady lze uvést: drtiče kamene, mlýny na
hlínu, kulové mlýny, papírenské brusy dřevo pod. jeřábu moment odporu rovná součinu břemena háku polo
měru zvedacího bubnu zůstává rovněž konstantní. trans
portéru konstantním zatížením běžný metr dopravního pásu moment
určen konstantní vahou dopravovaného materiálu konstantním činitelem
tření. pochopitelné, že
v těchto případech nemělo smyslu používat přesných method při vý
počtu přechodných stavů. příkladě elektrického
pohonu těžného zařízení.
U podobných mechanismů při výpočtu vychází nějakého středního
momentu odporu, který zpravidla stanoví experimentálně.
Mechanismy první třídy dělí dvě velké skupiny. pístové kompresory, kde zatížení mění polohou pístu,
dále nůžky kov, kde moment mění závislosti úhlu natočení kliky,
a posléze zvedací stoly jiná zařízení klikovým převodem.
Postup sestrojování zatěžovacích diagramů pracovních mechanismů
první třídy pro konst ukázán odst.
Do druhé skupiny této třídy můžeme zařadit mechanismy, nichž se
moment mění při změně otáček kde př. transportér, jeřáb nebo hoblovka. 64, kde jako příklad sestrojen zatěžovací diagram elektric
kého pohonu nůžek kov.
Do první skupiny patří mechanismy, nichž moment nezávisí rych
losti 0), př. Zákonitost změny zatížení závislosti rychlosti, dráze nebo
času nelze těchto mechanismů vyjádřit ani analyticky, ani graficky.
U těchto mechanismů závislost momentu poloze (l) vyjadřu
je nejčastěji graficky. jsou př.(Ma 0)
kde může prakticky měnit mezích Odo může být buď celým
číslem, nebo zlomkem.
260
. Nemůžeme-li závislost f(n) vyjádřit analy
ticky, setrojujeme zatěžovací diagramy grafickými methodami. určení
tohoto středního momentu odporu lze při sestrojování zatěžovacích diagra
mů postupovat obdobně jako mechanismů třídy. pracovní pochod dán pod
statě odstředivými sílami.
T Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
náhodných technologických činitelích. mechanismy, kde se
moment odporu mění hlavně vlivem rozličných vlastností zpracovávaného
materiálu. Postup výpočtu příslušných zatěžovacích diagramů je
uveden odst.
Tří II. Zatí
žení zde mění čase zcela náhodně charakter této změny můžeme vyjá
dřit jen přibližně. Tak př