V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Zatí
žení zde mění čase zcela náhodně charakter této změny můžeme vyjá
dřit jen přibližně.
260
.
T Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
náhodných technologických činitelích.
Tří II. 64, kde jako příklad sestrojen zatěžovací diagram elektric
kého pohonu nůžek kov. Zákonitost změny zatížení závislosti rychlosti, dráze nebo
času nelze těchto mechanismů vyjádřit ani analyticky, ani graficky. trans
portéru konstantním zatížením běžný metr dopravního pásu moment
určen konstantní vahou dopravovaného materiálu konstantním činitelem
tření. jeřábu moment odporu rovná součinu břemena háku polo
měru zvedacího bubnu zůstává rovněž konstantní. příkladě elektrického
pohonu těžného zařízení. transportér, jeřáb nebo hoblovka. Jako typické příklady lze uvést: drtiče kamene, mlýny na
hlínu, kulové mlýny, papírenské brusy dřevo pod. Nemůžeme-li závislost f(n) vyjádřit analy
ticky, setrojujeme zatěžovací diagramy grafickými methodami. jsou př. mechanismy, kde se
moment odporu mění hlavně vlivem rozličných vlastností zpracovávaného
materiálu.
U podobných mechanismů při výpočtu vychází nějakého středního
momentu odporu, který zpravidla stanoví experimentálně.
Do první skupiny patří mechanismy, nichž moment nezávisí rych
losti 0), př.
V některých případech, jak víme zkušenosti, může být exponent x
i větší než .
Mechanismy první třídy dělí dvě velké skupiny. určení
tohoto středního momentu odporu lze při sestrojování zatěžovacích diagra
mů postupovat obdobně jako mechanismů třídy. pracovní pochod dán pod
statě odstředivými sílami. pochopitelné, že
v těchto případech nemělo smyslu používat přesných method při vý
počtu přechodných stavů. Tak př. pístové kompresory, kde zatížení mění polohou pístu,
dále nůžky kov, kde moment mění závislosti úhlu natočení kliky,
a posléze zvedací stoly jiná zařízení klikovým převodem.
U těchto mechanismů závislost momentu poloze (l) vyjadřu
je nejčastěji graficky. Postup výpočtu příslušných zatěžovacích diagramů je
uveden odst.
Do druhé skupiny této třídy můžeme zařadit mechanismy, nichž se
moment mění při změně otáček kde př.
Postup sestrojování zatěžovacích diagramů pracovních mechanismů
první třídy pro konst ukázán odst.(Ma 0)
kde může prakticky měnit mezích Odo může být buď celým
číslem, nebo zlomkem. Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
dráze, jako př
