V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
pracovní pochod dán pod
statě odstředivými sílami.
V některých případech, jak víme zkušenosti, může být exponent x
i větší než . 64, kde jako příklad sestrojen zatěžovací diagram elektric
kého pohonu nůžek kov.
U podobných mechanismů při výpočtu vychází nějakého středního
momentu odporu, který zpravidla stanoví experimentálně.
260
.
T Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
náhodných technologických činitelích. Zatí
žení zde mění čase zcela náhodně charakter této změny můžeme vyjá
dřit jen přibližně.
Mechanismy první třídy dělí dvě velké skupiny. Zákonitost změny zatížení závislosti rychlosti, dráze nebo
času nelze těchto mechanismů vyjádřit ani analyticky, ani graficky. pochopitelné, že
v těchto případech nemělo smyslu používat přesných method při vý
počtu přechodných stavů.
Postup sestrojování zatěžovacích diagramů pracovních mechanismů
první třídy pro konst ukázán odst.
U těchto mechanismů závislost momentu poloze (l) vyjadřu
je nejčastěji graficky. jsou př.
Tří II. pístové kompresory, kde zatížení mění polohou pístu,
dále nůžky kov, kde moment mění závislosti úhlu natočení kliky,
a posléze zvedací stoly jiná zařízení klikovým převodem. Jako typické příklady lze uvést: drtiče kamene, mlýny na
hlínu, kulové mlýny, papírenské brusy dřevo pod. určení
tohoto středního momentu odporu lze při sestrojování zatěžovacích diagra
mů postupovat obdobně jako mechanismů třídy.
Do druhé skupiny této třídy můžeme zařadit mechanismy, nichž se
moment mění při změně otáček kde př. trans
portéru konstantním zatížením běžný metr dopravního pásu moment
určen konstantní vahou dopravovaného materiálu konstantním činitelem
tření. příkladě elektrického
pohonu těžného zařízení. Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
dráze, jako př. jeřábu moment odporu rovná součinu břemena háku polo
měru zvedacího bubnu zůstává rovněž konstantní. Nemůžeme-li závislost f(n) vyjádřit analy
ticky, setrojujeme zatěžovací diagramy grafickými methodami. transportér, jeřáb nebo hoblovka.
Do první skupiny patří mechanismy, nichž moment nezávisí rych
losti 0), př.(Ma 0)
kde může prakticky měnit mezích Odo může být buď celým
číslem, nebo zlomkem. Tak př. mechanismy, kde se
moment odporu mění hlavně vlivem rozličných vlastností zpracovávaného
materiálu. Postup výpočtu příslušných zatěžovacích diagramů je
uveden odst
