Elektrické pohony

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Michail Grigorjevič Čilikin

Strana 258 z 439

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na dráze, jako př. Zákonitost změny zatížení závislosti rychlosti, dráze nebo času nelze těchto mechanismů vyjádřit ani analyticky, ani graficky. Tak př. jeřábu moment odporu rovná součinu břemena háku polo­ měru zvedacího bubnu zůstává rovněž konstantní. určení tohoto středního momentu odporu lze při sestrojování zatěžovacích diagra­ mů postupovat obdobně jako mechanismů třídy. Postup sestrojování zatěžovacích diagramů pracovních mechanismů první třídy pro konst ukázán odst. Postup výpočtu příslušných zatěžovacích diagramů je uveden odst. příkladě elektrického pohonu těžného zařízení. V některých případech, jak víme zkušenosti, může být exponent x i větší než . trans­ portéru konstantním zatížením běžný metr dopravního pásu moment určen konstantní vahou dopravovaného materiálu konstantním činitelem tření.(Ma 0) kde může prakticky měnit mezích Odo může být buď celým číslem, nebo zlomkem. transportér, jeřáb nebo hoblovka. U podobných mechanismů při výpočtu vychází nějakého středního momentu odporu, který zpravidla stanoví experimentálně. jsou př. 64, kde jako příklad sestrojen zatěžovací diagram elektric­ kého pohonu nůžek kov. T Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na náhodných technologických činitelích. Mechanismy první třídy dělí dvě velké skupiny. pochopitelné, že v těchto případech nemělo smyslu používat přesných method při vý­ počtu přechodných stavů. Do první skupiny patří mechanismy, nichž moment nezávisí rych­ losti 0), př. Jako typické příklady lze uvést: drtiče kamene, mlýny na hlínu, kulové mlýny, papírenské brusy dřevo pod. U těchto mechanismů závislost momentu poloze (l) vyjadřu­ je nejčastěji graficky. mechanismy, kde se moment odporu mění hlavně vlivem rozličných vlastností zpracovávaného materiálu. pracovní pochod dán pod­ statě odstředivými sílami. pístové kompresory, kde zatížení mění polohou pístu, dále nůžky kov, kde moment mění závislosti úhlu natočení kliky, a posléze zvedací stoly jiná zařízení klikovým převodem. Nemůžeme-li závislost f(n) vyjádřit analy­ ticky, setrojujeme zatěžovací diagramy grafickými methodami. Do druhé skupiny této třídy můžeme zařadit mechanismy, nichž se moment mění při změně otáček kde př. Tří II. Zatí­ žení zde mění čase zcela náhodně charakter této změny můžeme vyjá­ dřit jen přibližně. 260