V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
jeřábu moment odporu rovná součinu břemena háku polo
měru zvedacího bubnu zůstává rovněž konstantní.
Do první skupiny patří mechanismy, nichž moment nezávisí rych
losti 0), př. Nemůžeme-li závislost f(n) vyjádřit analy
ticky, setrojujeme zatěžovací diagramy grafickými methodami. Zákonitost změny zatížení závislosti rychlosti, dráze nebo
času nelze těchto mechanismů vyjádřit ani analyticky, ani graficky. určení
tohoto středního momentu odporu lze při sestrojování zatěžovacích diagra
mů postupovat obdobně jako mechanismů třídy.
Do druhé skupiny této třídy můžeme zařadit mechanismy, nichž se
moment mění při změně otáček kde př.
Postup sestrojování zatěžovacích diagramů pracovních mechanismů
první třídy pro konst ukázán odst.
260
. pracovní pochod dán pod
statě odstředivými sílami.
U podobných mechanismů při výpočtu vychází nějakého středního
momentu odporu, který zpravidla stanoví experimentálně. jsou př. Tak př. příkladě elektrického
pohonu těžného zařízení. Jako typické příklady lze uvést: drtiče kamene, mlýny na
hlínu, kulové mlýny, papírenské brusy dřevo pod.(Ma 0)
kde může prakticky měnit mezích Odo může být buď celým
číslem, nebo zlomkem. pochopitelné, že
v těchto případech nemělo smyslu používat přesných method při vý
počtu přechodných stavů.
V některých případech, jak víme zkušenosti, může být exponent x
i větší než . trans
portéru konstantním zatížením běžný metr dopravního pásu moment
určen konstantní vahou dopravovaného materiálu konstantním činitelem
tření.
Tří II. 64, kde jako příklad sestrojen zatěžovací diagram elektric
kého pohonu nůžek kov.
Mechanismy první třídy dělí dvě velké skupiny. transportér, jeřáb nebo hoblovka. mechanismy, kde se
moment odporu mění hlavně vlivem rozličných vlastností zpracovávaného
materiálu. pístové kompresory, kde zatížení mění polohou pístu,
dále nůžky kov, kde moment mění závislosti úhlu natočení kliky,
a posléze zvedací stoly jiná zařízení klikovým převodem. Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
dráze, jako př. Postup výpočtu příslušných zatěžovacích diagramů je
uveden odst.
U těchto mechanismů závislost momentu poloze (l) vyjadřu
je nejčastěji graficky. Zatí
žení zde mění čase zcela náhodně charakter této změny můžeme vyjá
dřit jen přibližně.
T Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
náhodných technologických činitelích
