V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Tří II. Tak př.
U podobných mechanismů při výpočtu vychází nějakého středního
momentu odporu, který zpravidla stanoví experimentálně.
260
. Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
dráze, jako př. Nemůžeme-li závislost f(n) vyjádřit analy
ticky, setrojujeme zatěžovací diagramy grafickými methodami.
T Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
náhodných technologických činitelích. příkladě elektrického
pohonu těžného zařízení. jeřábu moment odporu rovná součinu břemena háku polo
měru zvedacího bubnu zůstává rovněž konstantní.
Postup sestrojování zatěžovacích diagramů pracovních mechanismů
první třídy pro konst ukázán odst.
Mechanismy první třídy dělí dvě velké skupiny. 64, kde jako příklad sestrojen zatěžovací diagram elektric
kého pohonu nůžek kov. pochopitelné, že
v těchto případech nemělo smyslu používat přesných method při vý
počtu přechodných stavů. pístové kompresory, kde zatížení mění polohou pístu,
dále nůžky kov, kde moment mění závislosti úhlu natočení kliky,
a posléze zvedací stoly jiná zařízení klikovým převodem.
U těchto mechanismů závislost momentu poloze (l) vyjadřu
je nejčastěji graficky. transportér, jeřáb nebo hoblovka. trans
portéru konstantním zatížením běžný metr dopravního pásu moment
určen konstantní vahou dopravovaného materiálu konstantním činitelem
tření.
V některých případech, jak víme zkušenosti, může být exponent x
i větší než . Jako typické příklady lze uvést: drtiče kamene, mlýny na
hlínu, kulové mlýny, papírenské brusy dřevo pod.
Do druhé skupiny této třídy můžeme zařadit mechanismy, nichž se
moment mění při změně otáček kde př. pracovní pochod dán pod
statě odstředivými sílami. Postup výpočtu příslušných zatěžovacích diagramů je
uveden odst. jsou př.(Ma 0)
kde může prakticky měnit mezích Odo může být buď celým
číslem, nebo zlomkem. mechanismy, kde se
moment odporu mění hlavně vlivem rozličných vlastností zpracovávaného
materiálu. Zákonitost změny zatížení závislosti rychlosti, dráze nebo
času nelze těchto mechanismů vyjádřit ani analyticky, ani graficky.
Do první skupiny patří mechanismy, nichž moment nezávisí rych
losti 0), př. určení
tohoto středního momentu odporu lze při sestrojování zatěžovacích diagra
mů postupovat obdobně jako mechanismů třídy. Zatí
žení zde mění čase zcela náhodně charakter této změny můžeme vyjá
dřit jen přibližně
