Elektrické pohony

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Michail Grigorjevič Čilikin

Strana 258 z 439

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Do první skupiny patří mechanismy, nichž moment nezávisí rych­ losti 0), př. V některých případech, jak víme zkušenosti, může být exponent x i větší než . pístové kompresory, kde zatížení mění polohou pístu, dále nůžky kov, kde moment mění závislosti úhlu natočení kliky, a posléze zvedací stoly jiná zařízení klikovým převodem. Do druhé skupiny této třídy můžeme zařadit mechanismy, nichž se moment mění při změně otáček kde př. Jako typické příklady lze uvést: drtiče kamene, mlýny na hlínu, kulové mlýny, papírenské brusy dřevo pod. Zatí­ žení zde mění čase zcela náhodně charakter této změny můžeme vyjá­ dřit jen přibližně. 260 . Nemůžeme-li závislost f(n) vyjádřit analy­ ticky, setrojujeme zatěžovací diagramy grafickými methodami.(Ma 0) kde může prakticky měnit mezích Odo může být buď celým číslem, nebo zlomkem. Tak př. mechanismy, kde se moment odporu mění hlavně vlivem rozličných vlastností zpracovávaného materiálu. trans­ portéru konstantním zatížením běžný metr dopravního pásu moment určen konstantní vahou dopravovaného materiálu konstantním činitelem tření. příkladě elektrického pohonu těžného zařízení. pracovní pochod dán pod­ statě odstředivými sílami. Mechanismy první třídy dělí dvě velké skupiny. jsou př. U podobných mechanismů při výpočtu vychází nějakého středního momentu odporu, který zpravidla stanoví experimentálně. určení tohoto středního momentu odporu lze při sestrojování zatěžovacích diagra­ mů postupovat obdobně jako mechanismů třídy. transportér, jeřáb nebo hoblovka. Postup sestrojování zatěžovacích diagramů pracovních mechanismů první třídy pro konst ukázán odst. Zákonitost změny zatížení závislosti rychlosti, dráze nebo času nelze těchto mechanismů vyjádřit ani analyticky, ani graficky. U těchto mechanismů závislost momentu poloze (l) vyjadřu­ je nejčastěji graficky. jeřábu moment odporu rovná součinu břemena háku polo­ měru zvedacího bubnu zůstává rovněž konstantní. pochopitelné, že v těchto případech nemělo smyslu používat přesných method při vý­ počtu přechodných stavů. Tří II. T Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na náhodných technologických činitelích. 64, kde jako příklad sestrojen zatěžovací diagram elektric­ kého pohonu nůžek kov. Postup výpočtu příslušných zatěžovacích diagramů je uveden odst. Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na dráze, jako př