V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
jsou př. pochopitelné, že
v těchto případech nemělo smyslu používat přesných method při vý
počtu přechodných stavů.
Do druhé skupiny této třídy můžeme zařadit mechanismy, nichž se
moment mění při změně otáček kde př.
T Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
náhodných technologických činitelích.
260
. Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
dráze, jako př.
Postup sestrojování zatěžovacích diagramů pracovních mechanismů
první třídy pro konst ukázán odst. Zákonitost změny zatížení závislosti rychlosti, dráze nebo
času nelze těchto mechanismů vyjádřit ani analyticky, ani graficky. příkladě elektrického
pohonu těžného zařízení.(Ma 0)
kde může prakticky měnit mezích Odo může být buď celým
číslem, nebo zlomkem.
U podobných mechanismů při výpočtu vychází nějakého středního
momentu odporu, který zpravidla stanoví experimentálně.
V některých případech, jak víme zkušenosti, může být exponent x
i větší než . jeřábu moment odporu rovná součinu břemena háku polo
měru zvedacího bubnu zůstává rovněž konstantní. trans
portéru konstantním zatížením běžný metr dopravního pásu moment
určen konstantní vahou dopravovaného materiálu konstantním činitelem
tření. Nemůžeme-li závislost f(n) vyjádřit analy
ticky, setrojujeme zatěžovací diagramy grafickými methodami. určení
tohoto středního momentu odporu lze při sestrojování zatěžovacích diagra
mů postupovat obdobně jako mechanismů třídy.
Mechanismy první třídy dělí dvě velké skupiny. mechanismy, kde se
moment odporu mění hlavně vlivem rozličných vlastností zpracovávaného
materiálu. transportér, jeřáb nebo hoblovka. Tak př.
Do první skupiny patří mechanismy, nichž moment nezávisí rych
losti 0), př. Zatí
žení zde mění čase zcela náhodně charakter této změny můžeme vyjá
dřit jen přibližně. 64, kde jako příklad sestrojen zatěžovací diagram elektric
kého pohonu nůžek kov.
U těchto mechanismů závislost momentu poloze (l) vyjadřu
je nejčastěji graficky. Jako typické příklady lze uvést: drtiče kamene, mlýny na
hlínu, kulové mlýny, papírenské brusy dřevo pod. pístové kompresory, kde zatížení mění polohou pístu,
dále nůžky kov, kde moment mění závislosti úhlu natočení kliky,
a posléze zvedací stoly jiná zařízení klikovým převodem. Postup výpočtu příslušných zatěžovacích diagramů je
uveden odst. pracovní pochod dán pod
statě odstředivými sílami.
Tří II
