V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Do druhé skupiny této třídy můžeme zařadit mechanismy, nichž se
moment mění při změně otáček kde př.
T Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
náhodných technologických činitelích. transportér, jeřáb nebo hoblovka.
Postup sestrojování zatěžovacích diagramů pracovních mechanismů
první třídy pro konst ukázán odst. pístové kompresory, kde zatížení mění polohou pístu,
dále nůžky kov, kde moment mění závislosti úhlu natočení kliky,
a posléze zvedací stoly jiná zařízení klikovým převodem. mechanismy, kde se
moment odporu mění hlavně vlivem rozličných vlastností zpracovávaného
materiálu. pracovní pochod dán pod
statě odstředivými sílami. 64, kde jako příklad sestrojen zatěžovací diagram elektric
kého pohonu nůžek kov. Jako typické příklady lze uvést: drtiče kamene, mlýny na
hlínu, kulové mlýny, papírenské brusy dřevo pod. Nemůžeme-li závislost f(n) vyjádřit analy
ticky, setrojujeme zatěžovací diagramy grafickými methodami. příkladě elektrického
pohonu těžného zařízení. pochopitelné, že
v těchto případech nemělo smyslu používat přesných method při vý
počtu přechodných stavů. Postup výpočtu příslušných zatěžovacích diagramů je
uveden odst.
Tří II. jeřábu moment odporu rovná součinu břemena háku polo
měru zvedacího bubnu zůstává rovněž konstantní.
U podobných mechanismů při výpočtu vychází nějakého středního
momentu odporu, který zpravidla stanoví experimentálně. Tak př.
U těchto mechanismů závislost momentu poloze (l) vyjadřu
je nejčastěji graficky. Zatí
žení zde mění čase zcela náhodně charakter této změny můžeme vyjá
dřit jen přibližně.
V některých případech, jak víme zkušenosti, může být exponent x
i větší než . jsou př. určení
tohoto středního momentu odporu lze při sestrojování zatěžovacích diagra
mů postupovat obdobně jako mechanismů třídy. Zákonitost změny zatížení závislosti rychlosti, dráze nebo
času nelze těchto mechanismů vyjádřit ani analyticky, ani graficky.
Mechanismy první třídy dělí dvě velké skupiny. trans
portéru konstantním zatížením běžný metr dopravního pásu moment
určen konstantní vahou dopravovaného materiálu konstantním činitelem
tření. Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
dráze, jako př.(Ma 0)
kde může prakticky měnit mezích Odo může být buď celým
číslem, nebo zlomkem.
Do první skupiny patří mechanismy, nichž moment nezávisí rych
losti 0), př.
260
