V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Mechanismy první třídy dělí dvě velké skupiny. Zatí
žení zde mění čase zcela náhodně charakter této změny můžeme vyjá
dřit jen přibližně. pístové kompresory, kde zatížení mění polohou pístu,
dále nůžky kov, kde moment mění závislosti úhlu natočení kliky,
a posléze zvedací stoly jiná zařízení klikovým převodem.(Ma 0)
kde může prakticky měnit mezích Odo může být buď celým
číslem, nebo zlomkem. Tak př.
T Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
náhodných technologických činitelích. mechanismy, kde se
moment odporu mění hlavně vlivem rozličných vlastností zpracovávaného
materiálu. jsou př. Sem patří mechanismy, nichž moment odporu závisí na
dráze, jako př. jeřábu moment odporu rovná součinu břemena háku polo
měru zvedacího bubnu zůstává rovněž konstantní.
Do druhé skupiny této třídy můžeme zařadit mechanismy, nichž se
moment mění při změně otáček kde př. 64, kde jako příklad sestrojen zatěžovací diagram elektric
kého pohonu nůžek kov. Postup výpočtu příslušných zatěžovacích diagramů je
uveden odst.
U těchto mechanismů závislost momentu poloze (l) vyjadřu
je nejčastěji graficky. pracovní pochod dán pod
statě odstředivými sílami. trans
portéru konstantním zatížením běžný metr dopravního pásu moment
určen konstantní vahou dopravovaného materiálu konstantním činitelem
tření. Zákonitost změny zatížení závislosti rychlosti, dráze nebo
času nelze těchto mechanismů vyjádřit ani analyticky, ani graficky. pochopitelné, že
v těchto případech nemělo smyslu používat přesných method při vý
počtu přechodných stavů. transportér, jeřáb nebo hoblovka. Nemůžeme-li závislost f(n) vyjádřit analy
ticky, setrojujeme zatěžovací diagramy grafickými methodami.
U podobných mechanismů při výpočtu vychází nějakého středního
momentu odporu, který zpravidla stanoví experimentálně. Jako typické příklady lze uvést: drtiče kamene, mlýny na
hlínu, kulové mlýny, papírenské brusy dřevo pod. příkladě elektrického
pohonu těžného zařízení.
Tří II.
V některých případech, jak víme zkušenosti, může být exponent x
i větší než .
Do první skupiny patří mechanismy, nichž moment nezávisí rych
losti 0), př.
Postup sestrojování zatěžovacích diagramů pracovních mechanismů
první třídy pro konst ukázán odst.
260
. určení
tohoto středního momentu odporu lze při sestrojování zatěžovacích diagra
mů postupovat obdobně jako mechanismů třídy
