V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
letech 1931—32 byla vypracována soustava kom
plexní automatisace elektrického pohonu zavážky vysokých pecí.
V dalším období vypracovává zdokonalený sovětský systém samočin
ného řízení blokovny. 14),
skládajícím tří strojů: asynchronního motoru výkonu 3680 kW
a dvou generátorů 3000 kW. elektrické zařízení magnitogorské válcovací trati, vybavené
458 elektromotory celkovém výkonu 300 kW. 13) setrvačníkovým soustrojím (obr.
zajistily rychlý rozvoj nových druhů elektrických pohonů. Návrhy elektric
25
. hutnictví bylo jen první pětiletce uvedeno provozu 19
velkých válcoven, druhé pětiletce 60, toho bloomingů, jejichž elektrický
pohon jedním nejsložitějších automatisovaných zařízení. Konstru
uje elektrická výzbroj vrubovek hornictví, mnohomotorový pohon
papírenských strojů pod.
V takovém průmyslovém odvětví, jako př. 13.
Během “pětiletek závody CHEMZ, ELEKTROSILA, DYNAMO j. hutnictví, převládal
v carském Rusku parní stroj.
Uskutečňování plánu industrialisace vedlo vybudování mohutného
Obr. Hlavní motor pohonu blokovny (7000 k), vyrobený závodem „Blektro-
l!| sila“ .
strojírenského průmyslu SSSR výrobě ohromného množství elektric
kých strojů, přístrojů jiných elektrotechnických výrobků.těžkém průmyslu spotřeba elektrické energie jednoho pracovníka již
4504 kWh. Dnes parní pohon hutnictví téměř všude
vytlačen pohonem elektrickým. stejné době montují taková zařízení,
jako př.
Tak př. Závod
„ELEKTROSILA“ vyrobil 1931 první sovětský elektrický pohon blo
kovny motorem 7000 (obr
