V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
zajistily rychlý rozvoj nových druhů elektrických pohonů.těžkém průmyslu spotřeba elektrické energie jednoho pracovníka již
4504 kWh. 13. letech 1931—32 byla vypracována soustava kom
plexní automatisace elektrického pohonu zavážky vysokých pecí.
Uskutečňování plánu industrialisace vedlo vybudování mohutného
Obr.
V dalším období vypracovává zdokonalený sovětský systém samočin
ného řízení blokovny. stejné době montují taková zařízení,
jako př. 13) setrvačníkovým soustrojím (obr. Hlavní motor pohonu blokovny (7000 k), vyrobený závodem „Blektro-
l!| sila“ .
V takovém průmyslovém odvětví, jako př. Závod
„ELEKTROSILA“ vyrobil 1931 první sovětský elektrický pohon blo
kovny motorem 7000 (obr. hutnictví, převládal
v carském Rusku parní stroj. elektrické zařízení magnitogorské válcovací trati, vybavené
458 elektromotory celkovém výkonu 300 kW.
strojírenského průmyslu SSSR výrobě ohromného množství elektric
kých strojů, přístrojů jiných elektrotechnických výrobků.
Tak př. Návrhy elektric
25
.
Během “pětiletek závody CHEMZ, ELEKTROSILA, DYNAMO j. Konstru
uje elektrická výzbroj vrubovek hornictví, mnohomotorový pohon
papírenských strojů pod. hutnictví bylo jen první pětiletce uvedeno provozu 19
velkých válcoven, druhé pětiletce 60, toho bloomingů, jejichž elektrický
pohon jedním nejsložitějších automatisovaných zařízení. 14),
skládajícím tří strojů: asynchronního motoru výkonu 3680 kW
a dvou generátorů 3000 kW. Dnes parní pohon hutnictví téměř všude
vytlačen pohonem elektrickým
