V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Konstru
uje elektrická výzbroj vrubovek hornictví, mnohomotorový pohon
papírenských strojů pod. hutnictví, převládal
v carském Rusku parní stroj. Závod
„ELEKTROSILA“ vyrobil 1931 první sovětský elektrický pohon blo
kovny motorem 7000 (obr.
Tak př.
Uskutečňování plánu industrialisace vedlo vybudování mohutného
Obr.
V dalším období vypracovává zdokonalený sovětský systém samočin
ného řízení blokovny.
Během “pětiletek závody CHEMZ, ELEKTROSILA, DYNAMO j.těžkém průmyslu spotřeba elektrické energie jednoho pracovníka již
4504 kWh. hutnictví bylo jen první pětiletce uvedeno provozu 19
velkých válcoven, druhé pětiletce 60, toho bloomingů, jejichž elektrický
pohon jedním nejsložitějších automatisovaných zařízení.
strojírenského průmyslu SSSR výrobě ohromného množství elektric
kých strojů, přístrojů jiných elektrotechnických výrobků. elektrické zařízení magnitogorské válcovací trati, vybavené
458 elektromotory celkovém výkonu 300 kW.
zajistily rychlý rozvoj nových druhů elektrických pohonů. 13. Návrhy elektric
25
. Dnes parní pohon hutnictví téměř všude
vytlačen pohonem elektrickým. letech 1931—32 byla vypracována soustava kom
plexní automatisace elektrického pohonu zavážky vysokých pecí.
V takovém průmyslovém odvětví, jako př. 13) setrvačníkovým soustrojím (obr. stejné době montují taková zařízení,
jako př. Hlavní motor pohonu blokovny (7000 k), vyrobený závodem „Blektro-
l!| sila“ . 14),
skládajícím tří strojů: asynchronního motoru výkonu 3680 kW
a dvou generátorů 3000 kW
