V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Dnes parní pohon hutnictví téměř všude
vytlačen pohonem elektrickým.těžkém průmyslu spotřeba elektrické energie jednoho pracovníka již
4504 kWh.
V dalším období vypracovává zdokonalený sovětský systém samočin
ného řízení blokovny.
zajistily rychlý rozvoj nových druhů elektrických pohonů. hutnictví, převládal
v carském Rusku parní stroj. letech 1931—32 byla vypracována soustava kom
plexní automatisace elektrického pohonu zavážky vysokých pecí. Závod
„ELEKTROSILA“ vyrobil 1931 první sovětský elektrický pohon blo
kovny motorem 7000 (obr. hutnictví bylo jen první pětiletce uvedeno provozu 19
velkých válcoven, druhé pětiletce 60, toho bloomingů, jejichž elektrický
pohon jedním nejsložitějších automatisovaných zařízení.
V takovém průmyslovém odvětví, jako př. 13) setrvačníkovým soustrojím (obr. 13. stejné době montují taková zařízení,
jako př. Konstru
uje elektrická výzbroj vrubovek hornictví, mnohomotorový pohon
papírenských strojů pod. elektrické zařízení magnitogorské válcovací trati, vybavené
458 elektromotory celkovém výkonu 300 kW.
Tak př.
Během “pětiletek závody CHEMZ, ELEKTROSILA, DYNAMO j.
Uskutečňování plánu industrialisace vedlo vybudování mohutného
Obr. Hlavní motor pohonu blokovny (7000 k), vyrobený závodem „Blektro-
l!| sila“ . 14),
skládajícím tří strojů: asynchronního motoru výkonu 3680 kW
a dvou generátorů 3000 kW. Návrhy elektric
25
.
strojírenského průmyslu SSSR výrobě ohromného množství elektric
kých strojů, přístrojů jiných elektrotechnických výrobků
