V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Návrhy elektric
25
. 13) setrvačníkovým soustrojím (obr.
Uskutečňování plánu industrialisace vedlo vybudování mohutného
Obr. letech 1931—32 byla vypracována soustava kom
plexní automatisace elektrického pohonu zavážky vysokých pecí.
strojírenského průmyslu SSSR výrobě ohromného množství elektric
kých strojů, přístrojů jiných elektrotechnických výrobků. Dnes parní pohon hutnictví téměř všude
vytlačen pohonem elektrickým. hutnictví, převládal
v carském Rusku parní stroj.
V takovém průmyslovém odvětví, jako př. Závod
„ELEKTROSILA“ vyrobil 1931 první sovětský elektrický pohon blo
kovny motorem 7000 (obr.těžkém průmyslu spotřeba elektrické energie jednoho pracovníka již
4504 kWh.
zajistily rychlý rozvoj nových druhů elektrických pohonů.
V dalším období vypracovává zdokonalený sovětský systém samočin
ného řízení blokovny. 13.
Tak př. 14),
skládajícím tří strojů: asynchronního motoru výkonu 3680 kW
a dvou generátorů 3000 kW.
Během “pětiletek závody CHEMZ, ELEKTROSILA, DYNAMO j. elektrické zařízení magnitogorské válcovací trati, vybavené
458 elektromotory celkovém výkonu 300 kW. hutnictví bylo jen první pětiletce uvedeno provozu 19
velkých válcoven, druhé pětiletce 60, toho bloomingů, jejichž elektrický
pohon jedním nejsložitějších automatisovaných zařízení. stejné době montují taková zařízení,
jako př. Hlavní motor pohonu blokovny (7000 k), vyrobený závodem „Blektro-
l!| sila“ . Konstru
uje elektrická výzbroj vrubovek hornictví, mnohomotorový pohon
papírenských strojů pod
