V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
zajistily rychlý rozvoj nových druhů elektrických pohonů. letech 1931—32 byla vypracována soustava kom
plexní automatisace elektrického pohonu zavážky vysokých pecí.těžkém průmyslu spotřeba elektrické energie jednoho pracovníka již
4504 kWh.
Uskutečňování plánu industrialisace vedlo vybudování mohutného
Obr. Dnes parní pohon hutnictví téměř všude
vytlačen pohonem elektrickým. 13. Závod
„ELEKTROSILA“ vyrobil 1931 první sovětský elektrický pohon blo
kovny motorem 7000 (obr. Konstru
uje elektrická výzbroj vrubovek hornictví, mnohomotorový pohon
papírenských strojů pod.
V takovém průmyslovém odvětví, jako př. elektrické zařízení magnitogorské válcovací trati, vybavené
458 elektromotory celkovém výkonu 300 kW. stejné době montují taková zařízení,
jako př. hutnictví bylo jen první pětiletce uvedeno provozu 19
velkých válcoven, druhé pětiletce 60, toho bloomingů, jejichž elektrický
pohon jedním nejsložitějších automatisovaných zařízení.
Během “pětiletek závody CHEMZ, ELEKTROSILA, DYNAMO j. 13) setrvačníkovým soustrojím (obr. Hlavní motor pohonu blokovny (7000 k), vyrobený závodem „Blektro-
l!| sila“ .
strojírenského průmyslu SSSR výrobě ohromného množství elektric
kých strojů, přístrojů jiných elektrotechnických výrobků.
V dalším období vypracovává zdokonalený sovětský systém samočin
ného řízení blokovny. hutnictví, převládal
v carském Rusku parní stroj.
Tak př. Návrhy elektric
25
. 14),
skládajícím tří strojů: asynchronního motoru výkonu 3680 kW
a dvou generátorů 3000 kW
