V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
letech 1931—32 byla vypracována soustava kom
plexní automatisace elektrického pohonu zavážky vysokých pecí. 14),
skládajícím tří strojů: asynchronního motoru výkonu 3680 kW
a dvou generátorů 3000 kW.
V dalším období vypracovává zdokonalený sovětský systém samočin
ného řízení blokovny. elektrické zařízení magnitogorské válcovací trati, vybavené
458 elektromotory celkovém výkonu 300 kW.
Během “pětiletek závody CHEMZ, ELEKTROSILA, DYNAMO j.
Uskutečňování plánu industrialisace vedlo vybudování mohutného
Obr.
strojírenského průmyslu SSSR výrobě ohromného množství elektric
kých strojů, přístrojů jiných elektrotechnických výrobků.
V takovém průmyslovém odvětví, jako př. Dnes parní pohon hutnictví téměř všude
vytlačen pohonem elektrickým. Závod
„ELEKTROSILA“ vyrobil 1931 první sovětský elektrický pohon blo
kovny motorem 7000 (obr. 13) setrvačníkovým soustrojím (obr.
zajistily rychlý rozvoj nových druhů elektrických pohonů. 13.
Tak př. hutnictví, převládal
v carském Rusku parní stroj. Návrhy elektric
25
. stejné době montují taková zařízení,
jako př. Hlavní motor pohonu blokovny (7000 k), vyrobený závodem „Blektro-
l!| sila“ . Konstru
uje elektrická výzbroj vrubovek hornictví, mnohomotorový pohon
papírenských strojů pod.těžkém průmyslu spotřeba elektrické energie jednoho pracovníka již
4504 kWh. hutnictví bylo jen první pětiletce uvedeno provozu 19
velkých válcoven, druhé pětiletce 60, toho bloomingů, jejichž elektrický
pohon jedním nejsložitějších automatisovaných zařízení
