V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Kromě toho mají soustavy stejnosměrnými stroji, podobně jako jedno-
kotvové měniče, sklon vypadnutí synchronismu při náhlé změně zatí
žení. 150 schéma elektrického hřídele střídavými kom táto
rovými stroji.
V obou těchto případech mají vinutí kotev přídavné vývody třem
kroužkům.
Nedostatkem soustavy stejnosměrnými stroji je, nemůžeme dosáh
nout chodu elektrického hřídele počátku spouštění ani konci brzdění.Oba stroje mohou mít různá zatížení hřídelích, avšak otáčejí syn
chronně.
Obr. 148.
Indukční vazba provedená pomocí transformátoru soustavě sério
vými stejnosměrnými stroji (obr.
Stroj takto provedený vlastně jednokotvový měnič, spojující dva stro
je: stejnosměrný synchronní. Schéma elektrického hřídele Obr. 148), různá zatížení na
hřídelích, avšak otáčejí synchronně.
Princip funkce tohoto hřídele záleží tom, regulačních vinutí, jež
jsou uložena stejných drážkách jako pracovní vinutí rotoru, jsou vyve-
156
. 149.
Na obr.
Tento hřídel skládá dvou stejnosměrných sériových strojů, jež mo
hou mít, podobně jako předešlém případě (obr. Schéma elektrického
s derivačními stroji. 149.
Na stejném principu založen elektrický hřídel, jehož schéma na
obr. hřídele sériovými stroji. Elektrický hřídel zde dostáváme vzájemným
spojením kroužků obou strojů, podobně jako soustavy pomocnými syn
chronními stroji. 149) zabraňuje spojení kotev nakrátko,
jež nastalo, kdyby byly kotvy přímo spojeny přes přídavné kroužky
