V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Jako hnacího motoru lze použít buď asyn
chronního, nebo synchronního motoru. Dělají však také spojky vnější kotvou vnitřním indukto-
rem (obr. Obě části spojky otáčejí, při čemž hnací část (může být
buď kotva, nebo induktor) spojena hnacím motorem, jenž pracuje prak
ticky konstantními otáčkami. Regulace otáček asynchronní skluzovou spojkou
V posledních letech regulačních pohonů začalo používat asynchron
ních elektromagnetických skluzových spojek. Spouštěcí proud při záběru, zanedbáme-li
ztráty ventilátoru, roven magnetisačnímu proudu, činí asi až
50 jmenovitého proudu. 131. Hnaná část spojky spojuje po
háněným mechanismem, jehož otáčky mají regulovat; tato část spojky
není vůbec mechanicky spojena částí hnací.ventilátoru.
34.
Elektromagnetická spojka skládá dvou základních částí: kotvy,
připomínající rotor asynchronního motoru, jež může být konstrukčně pro-
Obr. 131). Induktor kotva asynchronní skluzové spojky vnitřní kotvou. Dále výhodné, při spouštění nevznikají proudové nárazy
a spouštění velmi plynulé.
Spojky obvykle dělají vnitřní kotvou pak induktor póly vně
(obr.
vedena buď jako normální kličková kotva, nebo nahrazuje masivním
železným válcem, induktoru, buzeného stejnosměrným proudem.
138
. 132). Vnější rozměry přídavného odporu tlumivky
jsou při ventilátorickém momentu poměrně malé
