V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
86. Postup přepojování při regulací otáček dvou stejných sériových motorů.
Regulace otáček změnou přiváděného napětí může provádět
bud použitím zvláštního generátoru, nebo sériově paralelním zapojením
motoru.
£— 2
+— ^
— *cy~y ~2
rO i
LO V
rO+Ah
“ TJUli 0
Obr. Při sériově paralelním zapojení dvou motorů lze dosáhnout dvou
rychlostních stupňů, neboť napětí přiváděné každému motoru změní
dvojnásobně2).dicího vinutí motoru, používané při regulaci otáček, probereme dalším
odstavci. Dvou motorů
místo jednoho používá buď tehdy, chceme-li zkrátit dobu spouštění či
brzdění snížením celkového setrvačného momentu (nejčastější případ),
nebo kvůli větší spolehlivosti provozu (stačí-li ovšem při selhání jednoho
motoru poloviční výkon), nebo konečně tehdy, je-li konstrukčních důvodů
(na př. lepší využití místa) výhodnější použít dvou motorů menšího typu
místo jednoho většího. takových mechanis
mů pracují dva motory stejného výkonu společný hřídel.
Podobného způsobu regulace používá tehdy, pohání-li jeden pracovní
mechanismus současně dvěma motory polovičního výkonu.
2) Tohoto způsobu zapojení používá při několika motorech, motorů
derivačních.
104
. Takový pohon najdeme př. velkých sléváren
ských jeřábů, přepravních zařízení, tramvají, vysokopecních výtahů,
u vysoce výkonných nůžek kov jiných zařízení
