výbušné směsi 8,4 methan-vzduch nebylo naopak možno zapá
lení vyvolat přepalováním vodičů proudem, jehož hodnota byla nižší než
28 Elektrická energie, dodávaná směsi přerušením vodiče, přitom
v rozmezí 0,85 mJ, což již dostatečná energie zapálení směsi
methan-vzduch elektrickou jiskrou.
Destrukce baňky prováděná úderníkovým zařízením byla, nehledě ke
zvýšené pracnosti pokusů, zdrojem značného rozptylu především důsledku
nedokonalého rozbití skla. Řada optických měřicích přístrojů však vyžaduje zdroj
světla dostatečné svítivosti, který nezbytný signalizačních indi
kačních systémů. Vlákna těchto žárovek
jsou při rozbití baňky obklopena bezprostředně výbušnou směsí. Zapálení těchto případech způso
beno převážně elektrickým výbojem. Mechanická
ochrana žárovek obtížná není dokonale uskutečnitelná bez značných
světelných ztrát. Analogicky účinný výkon
výkon kouli minimálního zápalného objemu.
Práce uskutečněné Vědeckovýzkumném uhelném ústavu Ostravě-
Radvanicích byly zaměřeny stanovení bezpečných typů žárovek pro
výbušnou směs methan-vzduch.
Účinným objemem (povrchem) rozumí objem (povrch) vlákna, který se
nachází kouli minimálního zápalného objemu. Ideálním řešením zřejmě použití absolutně bezpečných
žárovek, které jsou přijatelné bez dodatečného mechanického zabezpečení. Orientačně bylo vyhodnoceno zapálení
výbušné methanové směsi žárovkami, jejichž skleněná baňka byla roztříště
na přímo výbušné směsi úderníkovým zařízením.3 URČOVÁNÍ PRAVDĚPODOBNOSTI ZAPÁLENÍ VÝBUŠNÝCH
SMĚSÍ STATISTICKÝMI METODAMI
Citlivost výbušné směsi zapálení elektrickou jiskrou nebo jinými
zdroji elektrické energie závislá mnoha spolupůsobících činitelích. Pro získání přehledu velikosti
energie pro zapálení výbušné směsi methan-vzduch minimálním objemu
2 mm3byly zavedeny pojmy účinný objem, účinný povrch účinný výkon. Hranici bez
pečnosti tvoří jmenovitý proud velikosti 100 při účinném objemu
vlákna 10~3mm3, účinném povrchu 0,4 mm2 účinném výkonu 0,2 W.
Hlavním kritériem zápalnosti žárovky proud vláken.
4. Proto byla dána přednost postupu, při němž byla
nejdříve odstraněna skleněná baňka zbývající část žárovky byla upevněna
na otočné kontaktní zařízení zkušební komoře.
Ze získaných výsledků zřejmá závislost iniciace průměru vlákna
žárovky jeho konstrukčním uspořádání.
Některé nich možno udržet průběhu pokusů přípustných tolerancích,
B0
. Teplotní účinek navíc většiny
jiskrově bezpečných zařízení předem vyloučen důsledku omezení maxi
málních proudů, které mohou protékat obvody při normálních porucho
vých stavech.
Otázka provozu bezpečného hlediska možnosti zapálení výbušných
směsí nadměrným oteplením exponovaných součástí aktuální rovněž při
používání žárovek jiskrově bezpečných zařízeních
