Byly zkoumány možnosti iniciace výbušných
směsí vyhřátými měděnými vodiči průměrů 0,08 0,2 jednotné
délky.
Velmi závažnou okolností ukázala poloha vodiče.
59
. Dosažené výsledky jedno
značně prokázaly schopnost iniciace výbušné směsi vodík-vzduch ote
plením měděnými drátky všech uvažovaných průměrů. Při pokusech byla pozorována řada
rušivých faktorů, jejichž působením zkreslují výsledky. Kromě rychlé výměny přepalovacích drátků odpadla při tomto
uspořádání nutnost demontáže zkušební komory každém přepálení. Při dosažení teploty, při níž plyn
začíná vodiči spalovat, vzroste teplota plynu okolí vodiče, přičemž je
plyn ochlazován hmotou relativně chladnějšího vodiče.
Při přepálení vodiče přeruší elektrický okruh, což následek
vznik elektrické jiskry.
Nejčastějším materiálem pro výrobu spojovacích vodičů bývá
u elektrických zařízení měď. Pro urychlení prací byly vodiče umístěny segmentovém kole, při
jehož pootáčení postupně uzavíral elektrický okruh jedním dvaceti
drátků. Nerovnoměrný průměr vodiče následek jeho místní
přehřátí, doprovázené vzrůstem odporu urychleným prepálením místě
defektu. Teprve při dalším
zvýšení proudu hoření plynule rozšíří prostoru. především
proces povrchového slučování kyslíku katalytický účinek povrchu
vodičů.
V průběhu pokusů nepříznivě projevovala nehomogenita vyhříva
ných vodičů. Mezi vodičem
a okolním plynem existuje tepelná vazba. zapálení pak dochází velmi nízké teploty vodiče.
Pomalé vyhřívání následek intenzivnější ochlazování vodiče prou
dícími studenými vrstvami plynu. Zároveň byly vhodně situovány napájecí přívody tak,
aby indukčnost elektrického okruhu byla nejnižší. Rozdíl zápalných proudů mezi svislým
a vodorovným drátkem činil výbušné směsi methan-vzduch vý
bušné směsi vodík-vzduch více než %. počátku zdrojem energie
výhradně proud protékající vodičem. Aby bylo možno vyloučit energetický příspěvek
elektrického výboje, bylo napětí napájecího zdroje sníženo rámci možností
na nejnižší úroveň. vodičů průměry
vyššími než 0,1 navíc výbušná směs zapálí před prepálením drátků. Při rychlém ohřevu nedochází pozvolnému
prohřívání plynu jeho konvekci, takže plyn zapálí při nižší teplotě. Svislé vlákno
zapálí plyn při nižších teplotách, neboť zahřátý plyn stoupá podél vlákna,
přičemž neustále vyhříván.Při pokusech byla většinou hledána velikost zápalného proudu při
přepalování drátků různých průměrů materiálů výbušné směsi 8,3 %
CH4 vzduch vodík-vzduch. Čas potřebný přepálení drátku měnil rozmezí až
350ms závislosti hodnotě počátečního proudu. Při
pokusech byl sledován průběh elektrického proudu napětí závislosti na
čase, jakém dochází poklesu proudu protékajícího vyhřívaným vláknem;
dojde-li zapálení směsi ještě před prepálením vlákna, vyvolá vzrůst teploty
při zapálení směsi zpětné oteplení vlákna sekundárním vzrůstem odporu
a poklesem proudu. Zapálení dále závislé
na rychlosti rozžhavení vlákna
