Svislé vlákno
zapálí plyn při nižších teplotách, neboť zahřátý plyn stoupá podél vlákna,
přičemž neustále vyhříván. Při rychlém ohřevu nedochází pozvolnému
prohřívání plynu jeho konvekci, takže plyn zapálí při nižší teplotě. Zapálení dále závislé
na rychlosti rozžhavení vlákna. Byly zkoumány možnosti iniciace výbušných
směsí vyhřátými měděnými vodiči průměrů 0,08 0,2 jednotné
délky. Zároveň byly vhodně situovány napájecí přívody tak,
aby indukčnost elektrického okruhu byla nejnižší.
V průběhu pokusů nepříznivě projevovala nehomogenita vyhříva
ných vodičů.
Velmi závažnou okolností ukázala poloha vodiče. Čas potřebný přepálení drátku měnil rozmezí až
350ms závislosti hodnotě počátečního proudu. počátku zdrojem energie
výhradně proud protékající vodičem.
59
. Teprve při dalším
zvýšení proudu hoření plynule rozšíří prostoru.
Při přepálení vodiče přeruší elektrický okruh, což následek
vznik elektrické jiskry. Pro urychlení prací byly vodiče umístěny segmentovém kole, při
jehož pootáčení postupně uzavíral elektrický okruh jedním dvaceti
drátků.
Nejčastějším materiálem pro výrobu spojovacích vodičů bývá
u elektrických zařízení měď. zapálení pak dochází velmi nízké teploty vodiče. Kromě rychlé výměny přepalovacích drátků odpadla při tomto
uspořádání nutnost demontáže zkušební komory každém přepálení.Při pokusech byla většinou hledána velikost zápalného proudu při
přepalování drátků různých průměrů materiálů výbušné směsi 8,3 %
CH4 vzduch vodík-vzduch. Mezi vodičem
a okolním plynem existuje tepelná vazba. Rozdíl zápalných proudů mezi svislým
a vodorovným drátkem činil výbušné směsi methan-vzduch vý
bušné směsi vodík-vzduch více než %. Nerovnoměrný průměr vodiče následek jeho místní
přehřátí, doprovázené vzrůstem odporu urychleným prepálením místě
defektu. především
proces povrchového slučování kyslíku katalytický účinek povrchu
vodičů. Při pokusech byla pozorována řada
rušivých faktorů, jejichž působením zkreslují výsledky. Aby bylo možno vyloučit energetický příspěvek
elektrického výboje, bylo napětí napájecího zdroje sníženo rámci možností
na nejnižší úroveň.
Pomalé vyhřívání následek intenzivnější ochlazování vodiče prou
dícími studenými vrstvami plynu. Při dosažení teploty, při níž plyn
začíná vodiči spalovat, vzroste teplota plynu okolí vodiče, přičemž je
plyn ochlazován hmotou relativně chladnějšího vodiče. vodičů průměry
vyššími než 0,1 navíc výbušná směs zapálí před prepálením drátků. Dosažené výsledky jedno
značně prokázaly schopnost iniciace výbušné směsi vodík-vzduch ote
plením měděnými drátky všech uvažovaných průměrů. Při
pokusech byl sledován průběh elektrického proudu napětí závislosti na
čase, jakém dochází poklesu proudu protékajícího vyhřívaným vláknem;
dojde-li zapálení směsi ještě před prepálením vlákna, vyvolá vzrůst teploty
při zapálení směsi zpětné oteplení vlákna sekundárním vzrůstem odporu
a poklesem proudu
