celém prostoru závodu však
byly nebezpečné body všude tam, kde jsme schopni předvídat zdroje ne
těsností, rozlití nebo úniku. Použitelnost této klasifikace povrcho
vých závodů byla však velmi omezená dala aplikovat pouze malých
průmyslových podnicích.
Uvedená situace vyplývá toho, klasifikace prostředí poměrně
nový pojem. mnoha případech byl navržen vysoký stupeň ochrany jen
z naprosté neznalosti předpisů; druhé straně zase mnohdy bylo zařízení
zvoleno pouze ohledem jeho dosažitelnost ekonomiku provozu. Takto celém prostoru bylo všude postaču
jící elektrické zařízení, určené jen pro „vzdáleně nebezpečné prostředí“,
vyjma přímé sousedství nebezpečným bodem. roku 1960 bylo několika výjimkami klasifikováno pro
středí buď jako bezpečné, nebo nebezpečné, tím, nebezpečných
prostředích bylo jednoznačně předepsáno použití nevýbušného zařízení.
Zde však současně ukazují nedostatky nové klasifikace, která
musela být postupně doplňována vzhledem tomu, reálné úniky hořla
vých plynů, par kapalin řádně instalovaných zařízení chemických
provozech jsou při normálních pracovních podmínkách minimální po
rovnání výskytem hořlavých plynů podmínkách důlních podmínkách
těžby ropy.
To podněcuje tomu, současný způsob klasifikace nebezpečí
průmyslových prostředí mohl být nahrazen něčím, mohlo být na
zváno pojmem „nebezpečný bod“ Vychází předpokladu, jakém
koliv prostoru (a6 uvnitř uzavřeném, nebo venku volném prostran
ství), kam jsou hořlavé plyny nebo kapaliny čerpány hnány pod tlakem,
budou zařízení provedena tak, aby pravděpodobnost úniku byla omezena
pouze případ velké poruchy závodu.2.
Byla proto urychleně zaváděna klasifikace nová nynější rozdíly,
které jsou obsaženy jednotlivých národních normách, vyplývají zejména
z jejího původu.
Pro velké komplexy chemických závodů ukázala tato klasifikace
neúměrně přísná neekonomická.
Jsou navrženy tyto hlavní kategorie nebezpečných bodů, které se
mohou vyskytovat průmyslových závodech:
20
. Většinou byly totiž opět převzaty zkušenosti jednoho
odvětví, tomto případě ropných vrtných polí, zřejmě ohledem pří
buznost podmínek výskytu výbušných směsí při dobývání uhlí při těžbě
ropy. Velmi zjednodušeně obou způsobech dobývání jedná proražení
neznámé nekontrolovatelné dutiny, níž hořlavý plyn, který může
vyskytovat delší dobu optimální koncentraci normálních pracovních
podmínkách.2 VOLBA PRACOVNÍCH PODMÍNEK
Bezpečnostní prohlídky celé řadě závodů ukázaly velmi jasně ne
srovnalosti nejasnosti používání elektrických zařízení nebezpečných
prostředích.
Toto pojetí zastávali hlavně technici uhelných dolů, kde této konzer
vativní formě uplatňováno dodnes
