hodinou, tedy době nejvyšší produkce fotovoltaických elektráren. Použití nejpřesnějšího alokačního
intervalu, sekundového, vedlo výrazně vyšší zátěži provozní infrastruktury,
zejména hlediska požadavků datová úložiště zpracování velkého objemu
dat [25]. 8. vedlo zvýšení provozních nákladů Energetického datového centra
(EDC).4. této neshodě
se podílí samotná agregace dat čtvrthodin, což lze opět vidět grafu výše
ze sald měření intervalech min. 8.24
t (h)
0
2
4
6
P
(kW)
a)
Saldo alokaci (15 min)
0 24
t (h)
0
2
4
6
P
(kW)
b)
Saldo alokaci (15 min)
Obr.
44
.
To zapříčiněno neoptimálním využitím vyrobené energie, omezením sdílené
(vyrobené) energie fixní procentuální alokací, nepříznivé ekonomické důsledky,
protože vede neefektivnímu využití vyrobené elektrické energie. 8.3: Srovnání čtvrthodinových sald alokaci měření Srovnání
čtvrthodinového salda alokaci vteřinového salda měření
8.1 Problém agregace dat
Z porovnání sald alokaci měření Obr. Vliv agregace dat lze pozorovat srovnáních různých
intervalů statické alokace sekundovým saldem měření Obr.3 patrné, při použití statického
alokačního klíče dochází výrazné neshodě spotřeby výrobou, zejména časovém
úseku mezi 7–18. Jako možný kompromis jevil pětiminutový interval, který pro ukázku
srovnaný grafu Obr.3.6. 8
