M’selcher! Makaš bono! Chalachére!“
Fonograf ví, Poláci žijí rozptýleni celém světě, a
jsa pln šlechetných citů, těší jich vlasteneckou písní:
„Jeszcze Polska niezginela!“
Spatřiv párek novomanželů Švédska, ihned mladé
paní, jež velice líbí, činí zamilované vyznání:
„Yok elscar dik son nerlick, kunt djoerne dó
fór dik.“
Jinému párku novomanželů Srbska zazpívá píseň,
která jest Srbsku obyčeji při svatbách:
„Ja sem tvaje, maje!“
Ví také, Cechové velice vyznamenali, sympatisujíce
vždycky Francií; posýlá jim upřímné:
„Na zdar!“
Číňanu, který právě vstupuje, praví, jak jeho vlasti oby
čejem jest při návštěvě, „aby smekl“, čínsku:
„Čing koám!“
.DÚRER: EDISON
Spatřiv dva Vídeňáky, přišedší výstavu, oslovuje je
nejkrásnějším vídeňským dialektem: „Servus, meine Herrn!
Schamster Dianer: Dos schôn von ihna, dass b’sucha
komma! Setz’ns ihna nieder!“
Miluje též Rusko dí, mluvě stejně krásného počasí,
jako deště:
„Zdravst gospodine! Kak paživájetě? Očň charaša pagoda
svódnia!“
Rus úsměvem odchází: poslední slova zaslechnul Ho
lanďan, který jim nerozumí, rychle odpovídá:
„Kan nit verstan, Mynheer!“
Uměje oceniti pohostinnost Francie všem národům,
neopomene, spatřiv hosti opálené žhavým sluncem Araby,
pozdraviti je, ani jdou kolem: „Mucher Anna! Iľhen elchej
