Vlak jde zvolna předu; jsme na
první stanici Harrisonu. Zde prohánějí loko
motivy, leží spousty uhlí. Nacházíme zde stopu velikého čaro
děje; jest budova Edisonovy společnosti osvětlovací.
Poněkud dále lze zříti malou elektrickou železnici:
šplhá pohodlně stráni pahorku vrchol, kdež jest
„Pohlmannův hotel,“ který ohromnými písmeny ohlašuje
svou existenci.
Americká průmyslnost dovede neúrodné půdy těžiti;
tato nese užitek, aniž potřebovala vzdělávali. mého oddělení
vstupují dva cowboys (kraváci). Pak jedeme kolem Hobokenského hřbitova,
který postrádá velkých pomníků; dále nám objevuje ra
meno Hudsonu, ostrov bujícím rostlinstvem hezkými
malebnými domky.
Cowboys nosívají hnědou flanelovou košili nemívají
kabátu; kolem krku slouží jim nákrčník kus látky polo-
.
Do vlaku přistupují noví cestovatelé. Jich oblek jest zamazán
a rozedrán, což činí ostrý kontrast elegancí našeho vagonu.
Američan ví, reklama jest duší obchodu; nezanedbává
žádného prostředku, aby dal celému světu věděti, ně
jaký nový výrobek prodej.
Před námi skalách, spáleništích, shořených
zdech, troskách požáru, roztahují obrovská ná
věští, kterými vám nabízí pomáda nebo nové leštidlo
na boty. jedeme tři minuty tunelem ko
nečně jest před námi levo nádraží. Brzy jsme volném prostoru, polích;
není viděli ani jediného obydlí.
Všude jsou opuštěná místa tímto způsobem využitkována.DÚRER: EDISON
kolejí výhybek.
Naši obchodníci stěžují, obchodům špatně daří!
Nuže, uvádějte všeobecnou známost, máte prodej!
Některé velké obchody osvojily americký způsob nevím,
že měly nač stěžovati
