MŮJ VÝLET ORANGE 9
Ve Spojených státech jest cestování skoro vždy zábavou;
společnosti dopravní spolu zápolí eleganci pohodlí, tak
že cestující zapomíná nepříjemnosti stěhování se.
Když jest vlak chodu, potěšením pozoruji, drkotání
jest méně silné než Evropě; každý vůz stojí dvanácti
kolech; každý vlak svůj parlor-car (vůz-hovornu),
svůj dining-car (vůz jídelnu) svůj sleeping-car
(vůz ložnici). Vypadá takto, jakoby byl
pancířem obrněn. Každý vůz obsa
huje snad, beze všeho obmezování, nejméně sto
osob. Jest opatřen jakýmsi pluhem
k odhrnování sněhu své dráze.
Ve vozech svítí šest velikých svítilen.
Řeknete snad, jest Evropě také tak; ano zajisté,
máte zde všeho toho slabý odlesk, neboť uvažte, pro tyto tři
potřeby životní: zábavu, odpočinek noční jídlo, máte jen
jeden vůz, který lze dle potřeby přizpůsobiti; tak tomu není
v Americe; každý vůz slouží jistému, určitému účelu ni
koli jinému.
Opouštíme nádraží Hobokenské, přejíždějíce několik tuctů
.
K tomu druží věčný hrkot vozíků, převážejících zboží,
jež vlaku naložiti; zavazadla jsou umístěna; zvonek
zazněl, odjíždíme. Frank-Leslie-ové ;
pak dostaví candy-boy (cukrářský hoch), který nám
nabízí své cukrovinky. Prodavači nám na
bízejí noviny New-York-Herald, Star, World, ukazují nám
vyobrazení časopisu The Illustrated News pí.
Kupé, kterého vstupujeme, jest vyzdobeno červeným
plyšem opatřeno sedadly pro dvě osoby.
Parostroj uhání rychlostí závratnou; napřed čtyři
malá kola pak čtyři velká
