Je
deme přes most přijíždíme Rose ville-Avenue, pak do
Grove-Street, East-Orange. Dlouhé jich vlasy nezdají mívati
častého styku hřebenem. Doufám, půjde lépe, dostanu dále, ale
cesta stává znenáhla úplně neschůdnou.
Vlak staví Newarku; místo jest obydleno četnými
dělníky německými, jsou zde veliké sklady dříví uhlí.
Pustím popsané cesty pravo dám nivou značné
délky ocituji pojednou bažinné půdě, kde celý po-
blátím.
Nádraží jest velmi hezké, avšak mám něco lepšího starosti,
než obdivovati, ženu vlaku, abych odebral do
laboratoře Edisonovy. Nemohou ani skryti pod velkým
kloboukem, který pokrývá smělou hlavu cowboye.
Na chvíli zastavím před kostelíkem, pravím sám
k sobě, ačkoli jsem nikdy Orange neviděl, snad bude
možnáz nalézti nějakou cestu kratší Lewellyn-Parku. Projíždíme hezkou
vesnicí Brick-Ghurch, konečné náš vlak zastavuje.
Každý
* okamžik jest drahý, nesmím ztratiti ani jediné
chvilky, abych nejrychleji vyváznul Nebe zachmu
řilo Chci pokračovati své únavné chůzi Pojednou
. Můj přítel Dickson učinil něko
likrát přesný popis cesty, kterou mám ubírati; nemohu se
mýliti. Kráčím předu,
nechtěje toho dbáti, moje lakované botky unášejí sebou
kusy bláta. Dostal
jsem cíli svých dávných snů, Orange New-Jersey.
Pozvedám oči nebi, abych tomto kritickém postavení
prosil pomoc, avšak hrůzou pozoruji, veliké mraky se
valí obloze.MŮJ VÝLET ORANGE 11
vlněné, kalhoty mají krátké, kolena sáhající, kožené nebo
z vybledlého tlačeného aksamitu; nosí vysoké boty, celé za
blácené; dokazuje, ačkoli nosí bič jízdecký nahotách
ostruhy, nemají koně
