Pojem dynamické jevy v elektrických zařízeních úzce souvisí s pojmem přechodné jevy, neboť dynamika vždy souvisí s energetickou změnou sledované soustavy, resp. jejího prvku (popř. subsystému). Pokud chceme studovat tyto jevy v elektrických zařízeních, tak studovaným systémem bude nutně elektrizační soustava, která je složena z jednotlivých, vzájemně propojených článků. Elektrizační soustavu řadíme do kategorie rozlehlých systémů kybernetického typu [1] a přijejím popisu chápeme tuto soustavu jako dynamický systém, tj. systém ve kterém je okamžitá hodnota vnitřních veličin závislá na okamžitých hodnotách stavu systému v daném časovém okamžiku. Přitom stav systému pojímáme jako soubor vnitřních veličin systému, které jsou závislé na časovém vývoji systému. Jinými slovy řečeno, na počátečních podmínkách, pokud systém (subsystém) je popsán diferenciálními rovnicemi.
5a. 4.1.3 Pohyb při obecně proměnné síle
V předchozích odstavcích byly základní vztahy charakterizující pohyb kontaktu při
přímo působící síle odvozeny podmínky zanedbání odporů (tření, prostředí, gravitace)
působících proti působící síle.1. Známé jsou také odpory tření odpory vypínacích pružin podél celé dráhy odpor
kontaktní pružiny části dráhy, které tato pružina stlačována. dalším kroku provedeme
v obr. Schématický řez
stykačem obr. Při zapínání jsou
současně stlačovány vypínací pružiny pružina vytvářející kontaktní přítlak. 4. Princip postupu výpočtu znázorníme prostřednictvím grafické
integrace, přičemž zcela zřejmé, nejvýhodnější použití vhodného výpočetního
programu, např.
4.5b. Excel. 4.4
Východiskem pro řešení závislost působící síly dráze jak znázorňuje obr. Analytické vyjádření závislosti síly dráze prakticky nepřichází úvahu pro svoji
složitost, proto bývá obvykle používán postup graficko-početní. řadě případů přímých pohonů dochází účinkem působící síly
také nastřádání vypínacích pružin.5b grafickou integraci tak, celou dráhu rozdělíme stejných úseků každém
úseku nahrazujeme křivku sečnou, tzn.20)
kde rychlost kontaktu hmotnosti konci r-tého úseku, tedy
∑
=
=
=
ri
i
ir F
nm
s
v
1
2
(4.1. Pokud všechny tyto vlivy zahrneme výpočtu,
výsledkem síla obecně měnící velikosti během pohybu kontaktu, často skokovými
změnami. 4.
obr. Tím vlastně převádíme řešený problém případ konstantní působící síly podle
odstavce 4. Výsledek grafického
součtu působících sil závislosti dráze znázorňuje obr.42
4. uvažujeme konstantní působící sílu během celého
úseku.
Typickým příkladem tohoto druhu pohybu pohyb kotvy suvného
elektromagnetického stykače, nesoucí kontaktní můstek, zapnuté polohy.
Vyjdeme-li úvahy, velikost kinetické energie kontaktu konci každého úseku rovna
práci vykonané silou dráze úseku celková kinetická energie
2
1 2
1
r
ri
i
i mv
r
s
FA ∑
=
=
(4.21)
.4
