Pojem dynamické jevy v elektrických zařízeních úzce souvisí s pojmem přechodné jevy, neboť dynamika vždy souvisí s energetickou změnou sledované soustavy, resp. jejího prvku (popř. subsystému). Pokud chceme studovat tyto jevy v elektrických zařízeních, tak studovaným systémem bude nutně elektrizační soustava, která je složena z jednotlivých, vzájemně propojených článků. Elektrizační soustavu řadíme do kategorie rozlehlých systémů kybernetického typu [1] a přijejím popisu chápeme tuto soustavu jako dynamický systém, tj. systém ve kterém je okamžitá hodnota vnitřních veličin závislá na okamžitých hodnotách stavu systému v daném časovém okamžiku. Přitom stav systému pojímáme jako soubor vnitřních veličin systému, které jsou závislé na časovém vývoji systému. Jinými slovy řečeno, na počátečních podmínkách, pokud systém (subsystém) je popsán diferenciálními rovnicemi.
Dynamický oblouk charakterizován svojí dynamickou charakteristikou, která
v průběhu jedné periody střídavého proudu znázorněna obr. vodivost oblouku. Analogicky těmto názvům charakteristik
hovoříme také statickém, kvazistacionárním dynamickém elektrickém oblouku. [2] [3] [8]. Ve
vztahu elektrickému obvodu oblouk prvkem ohmickým, avšak nelineárním, což nejlépe
dokumentuje závislost obloukového napětí proudu obloukem f(i), kterou nazýváme
charakteristikou oblouku.19
3.1)
což vztah mezi elektrickými veličinami veličinami termodynamickými slovně
vyjádřeno: elektrický příkon oblouku spotřebuje zvýšení tepelného obsahu oblouku a
na krytí ztrát (chlazením zářením). Kvazistacionární charakteristika závislostí
ua (i) při napájení oblouku ustáleným střídavým proudem.1 Matematický model dynamického elektrického oblouku
Z fyzikálního hlediska obecně představuje elektrický oblouk způsob vedení
elektrického proudu plynným prostředím nacházejícím mezikontaktním prostoru. Základní práce tomto směru pocházejí čtyřicátých let
minulého století, kdy nejprve Cassie (1939) něm Mayr (1943) vytvořili ucelenější
teorii střídavého oblouku. Příkladem
dynamického oblouku elektrický oblouk hořící vyšetřovaný vzhledem jeho
vlastnostem) během jedné půlvlny střídavého proudu.
obr. Základní úvahy chování elektrického
oblouku zmíněných stavech uvádí např. 12
. Při časově obecném průběhu
proudu jedná charakteristiku dynamickou. Při daném proudu obloukem určuje průběh obloukového napětí
odpor, resp. Statická charakteristika závislostí obloukového napětí při
časově neproměnném (stejnosměrném) proudu. matematický popis její
jedné větve udává obecná rovnice dynamického oblouku
∑+= P
dt
dQ
iua (3.
Podle časového průběhu proudu rozeznáváme charakteristiku statickou,
kvazistacionární dynamickou.
Tuto rovnici pokoušela řešit celá řada pracovníků, kteří určitého výsledku dosáhli pouze za
cenu značných zjednodušení
