Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Kontrolní otázka: kterého obou uvažovaných přechodů mů
žeme dosáhnout vyššího závěrného napětí?
a) silněji dotovaného přechodu. Vliv stupně dotace maximální závěrné napětí
přechodu PN
Mějme dva křemíkové krystaly. levé části obr. každém nich vytvořen jeden
přechod PN, polarizovaný závěrně napětím vnějšího zdroje. Obě oblasti
prvního přechodu (obr. Proto druhý kon
denzátor (tj.
44
. 27b) dosáhne maximálního
P N
or) c)
Obr. 27a, prvé
části obr.18. 27b) velmi slabě.
c) obou přechodů maximální přípustné napětí stejné. Vliv stupně dotace šířku oblasti prostorového náboje (a) silně
dotovaný přechod PN; slabě dotovaný přechod.
b) slaběji dotovaného přechodu. přechod PN, naznačený obr. Maximální náboj, který může kondenzátor přijmout, je
určen množstvím dotujících příměsí oblasti přechodu. Tento důležitý poznatek můžeme vyjádřit jinak:
Při stejném závěrném napětí intenzita elektrického pole slabě
dotovaném přechodu menší než přechodu silně dotovaném. 27. 27a)
náboje při nižším napětí než první přechod PN. 27a) jsou dotovány silně, kdežto druhého pře
chodu (obr. 27b jsou
naznačeny poměry při stejné šířce prostorového náboje jak obr. 27b závěrné napětí stejně vysoké jako obr. Pokud budeme požadovat,
aby oba přechody působilo stejně vysoké závěrné napětí, musí se
šířka prostorového náboje druhého kondenzátoru (slaběji dotovaného
přechodu PN) zvětšit.
Připomeňme již uvedenou analogii mezi přechodem deskovým
kondenzátorem
