Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Kontrolní otázka: kterého obou uvažovaných přechodů mů
žeme dosáhnout vyššího závěrného napětí?
a) silněji dotovaného přechodu.
44
.18. 27b) velmi slabě. přechod PN, naznačený obr. 27b) dosáhne maximálního
P N
or) c)
Obr. Pokud budeme požadovat,
aby oba přechody působilo stejně vysoké závěrné napětí, musí se
šířka prostorového náboje druhého kondenzátoru (slaběji dotovaného
přechodu PN) zvětšit. 27a)
náboje při nižším napětí než první přechod PN. každém nich vytvořen jeden
přechod PN, polarizovaný závěrně napětím vnějšího zdroje. Proto druhý kon
denzátor (tj. 27b jsou
naznačeny poměry při stejné šířce prostorového náboje jak obr. Obě oblasti
prvního přechodu (obr.
c) obou přechodů maximální přípustné napětí stejné. Vliv stupně dotace šířku oblasti prostorového náboje (a) silně
dotovaný přechod PN; slabě dotovaný přechod.
b) slaběji dotovaného přechodu. 27a) jsou dotovány silně, kdežto druhého pře
chodu (obr. levé části obr.
Připomeňme již uvedenou analogii mezi přechodem deskovým
kondenzátorem. Tento důležitý poznatek můžeme vyjádřit jinak:
Při stejném závěrném napětí intenzita elektrického pole slabě
dotovaném přechodu menší než přechodu silně dotovaném. 27b závěrné napětí stejně vysoké jako obr. Maximální náboj, který může kondenzátor přijmout, je
určen množstvím dotujících příměsí oblasti přechodu. Vliv stupně dotace maximální závěrné napětí
přechodu PN
Mějme dva křemíkové krystaly. 27a, prvé
části obr. 27
