Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
11.
3. nuly do
maxima (článek 6).
296
.
8.
6.
4. skupiny napětí <bo>, napětí (br> nebo proud ;
a) zapínací napětí proud Ugt, ;
c) maximální teplota přechodu #jM, tepelný odpor (článek 19). Při zkratovaném výstupu jednocestného usměrňovače tyristor
přetížen, takže dojde jeho zničení. Nejjednodušší usměrňovači obvod, kterým můžeme měnit velikost
stejnosměrné složky proudu zátěže, jednocestný řízený usměrňovač
(článek 1). Příkon lze měnit rozmezí W. Antiparalelní zapojení tyristoru používáme tehdy, chceme-li řídit
výkon, předávaný zatěžovacímu odporu, plném rozsahu, tj.
2.
5. jmenovitý proud tyristoru (článek 17). Největší viiv oteplení tyristoru mají ztráty propustném
směru (článek 14). Napětí zdroje u(t) době, kdy tyristor sepnutý, spotřebuje
téměř celé zatěžovacím odporu Rz.
13. Antiparalelní zapojení tyristoru používá pro řízení střídavého
výkonu zátěže (článek 5).
4.
Kapitola XI
Kontrolní otázky:
1. Bude-li tyristor plně otevřen (bude spínat ihned počátku kladné
půlperiody napájecího napětí), bude pracovat žárovka výkonem W. 201a,
prochází zátěží střídavý proud. Zátěží prochází proud stejnosměrnou složkou; jedná ob
vod neřízeného jednocestného usměrňovače, osazeného diodou YV
KONTROLNÍ TEST A
1.
2.
12.
3. Nejmenší příkon žárovky W;
b) největší příkon žárovky W.
5.
7. Použijeme-li antiparalelních tyristorů zapojení podle obr. Tyristor nejčastěji používáme střídavých obvodech, protože
tyristor zastává velmi dobře funkci spínače střídavého napětí. Rídíme-li stejnosměrnou složku proudu zátěže, využíváme dvou
vlastností tyristoru: tyristor usměrňuje, tyristorem můžeme měnit velikost
proudu, který jím prochází (článek 4). Je-li tyristor sepnut, určuje velikost zatěžovacího proudu téměř
výhradně hodnota odporu velikost napájecího napětí u(t) (článek 3)