Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
206, něhož vedeme napětí kondenzátoru na
řídicí elektrodu tyristoru nikoliv přímo, ale přes čtyřvrstvou spínací
diodu Vs. blokovacím stavu. Tato polovodičová součástka může pracovat
v následujících provozních stavech:
1. Řídicí obvod spínací diodou
Uvažujme vlastnosti obvodu, naznačeného obr. Závěrně polarizovaná (stejně jako běžná dioda tyristor). Tento odpor různých tyristorů stejného výrobního
typu různý (vzpomeňte povolený rozptyl hodnot parametrů polovodi
čových součástek, kterém jsme již zmínili). 207. Naproti tomu
v obvodu, uvedeném obr.
2. tyristoru liSí pouze tím, že
nemá vyvedenou řídicí elektrodu Přechod blokovacího propustného
stavu nastává překročení spínacího blokovacího napětí TJ<b •
Kontrolní otázka: Jak lze převést čtyřvrstvou diodu propustného do
nevodivého stavu ?
11.
'
t
I
i— ’
O
CD
S'
1 U
a )
1
Obr. Příznivý vliv spínací diody činnost obvodu zřejmý.vána jako Shockleyho dioda). Jedná se
zřejmě zapojení obr. 208, časový průběh napětí kondenzátoru
dán pouze napětím zdroje hodnotou Jakmile napětí čtyřvrstvé
diodě dosáhne hodnoty spínacího napětí této diody, projde řídícím pře-
233
. pro mak 0
(obr. Spínací dioda jak svým chováním, tak vnitřní strukturou
hodně podobá tyristoru; uspořádání jejich polovodičových přechodů je
schematicky naznačeno obr. 208. čtyřvrstvá spínací dioda
Oba poslední provozní stavy mohou nastat pouze tehdy, jestliže stejně
tak jako tyristoru anoda diody kladná oproti katodě, tj. propustném stavu. 206) bylo stoupání řídicího proudu tyristoru určeno
nejen hodnotou kondenzátoru odporu ale odporem řídicího pře
chodu tyristoru. 207a).
3. původ
ního zapojení (obr. 207b. Malá strmost proudu ia{t)
nedovolila proto přesné určení okamžiku sepnutí tyristoru
