Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
'
t
I
i— ’
O
CD
S'
1 U
a )
1
Obr. tyristoru liSí pouze tím, že
nemá vyvedenou řídicí elektrodu Přechod blokovacího propustného
stavu nastává překročení spínacího blokovacího napětí TJ<b •
Kontrolní otázka: Jak lze převést čtyřvrstvou diodu propustného do
nevodivého stavu ?
11. pro mak 0
(obr. Naproti tomu
v obvodu, uvedeném obr. 208, časový průběh napětí kondenzátoru
dán pouze napětím zdroje hodnotou Jakmile napětí čtyřvrstvé
diodě dosáhne hodnoty spínacího napětí této diody, projde řídícím pře-
233
. původ
ního zapojení (obr. propustném stavu. Závěrně polarizovaná (stejně jako běžná dioda tyristor). Řídicí obvod spínací diodou
Uvažujme vlastnosti obvodu, naznačeného obr.vána jako Shockleyho dioda). Tento odpor různých tyristorů stejného výrobního
typu různý (vzpomeňte povolený rozptyl hodnot parametrů polovodi
čových součástek, kterém jsme již zmínili). Příznivý vliv spínací diody činnost obvodu zřejmý.
3. 206, něhož vedeme napětí kondenzátoru na
řídicí elektrodu tyristoru nikoliv přímo, ale přes čtyřvrstvou spínací
diodu Vs. čtyřvrstvá spínací dioda
Oba poslední provozní stavy mohou nastat pouze tehdy, jestliže stejně
tak jako tyristoru anoda diody kladná oproti katodě, tj. 207b. 208. Malá strmost proudu ia{t)
nedovolila proto přesné určení okamžiku sepnutí tyristoru. 207. Tato polovodičová součástka může pracovat
v následujících provozních stavech:
1. Spínací dioda jak svým chováním, tak vnitřní strukturou
hodně podobá tyristoru; uspořádání jejich polovodičových přechodů je
schematicky naznačeno obr.
2. 207a). Jedná se
zřejmě zapojení obr. blokovacím stavu. 206) bylo stoupání řídicího proudu tyristoru určeno
nejen hodnotou kondenzátoru odporu ale odporem řídicího pře
chodu tyristoru
