Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Nyní
obrátíme svoji pozornost řídicímu obvodu.
Zvětšujeme-li odpor nulové hodnoty, kondensátor nabíjí pomaleji,
protože část napětí zdroje spotřebuje odporu R. kdy spíná.
Všechny potíže nepřesností řízení odpadnou, zlepšíme-li zapojení
z obr. Vybíjecí
proud kondenzátoru představuje současně řídicí proud tyristoru. 206 pomocí tzv. Řídicí obvod tyristoru
232
.
10.c jako řídicí napětí tyristoru (jak jsme
předpokládali obr. 206 ukazuje
jednoduchý člen sériově zapojenou diodou kterou usměrňuje na
pětí zdroje pracovního obvodu u(t). 206), zjistili bychom brzy, přesné řízení tyristoru
je nemožné těchto důvodů:
Napětí které přivádíme řídicí elektrodu tyristoru, konečnou
(a příliš velkou) strmost.
Řídicí impulsy získáme nejsnáze pomocí kondenzátoru, připojeného
na střídavé napětí, které působí pracovním obvodu tyristoru.Jednoduchý řídicí obvod tyristoru
Dosud jsme zabývali pouze pracovním obvodem tyristoru.
Průběh vstupní charakteristiky tyristoru mění vlivem výrobních
rozptylů tyristorů stejného typu. Použití čtyřvrstvé spínací diody řídicím obvodu
tyristoru
Kdybychom použili napětí w.
Kontrolní otázka: Při jaké hodnotě odporu zpoždění okamžiku,
kdy tyristor spíná, největší?
a) Při malé hodnotě odporu R.
Jestliže působí celé napětí zdroje kondenzátoru: u.
b) Při velké hodnotě odporu . Nabíjení
a vybíjení kondenzátoru zpožďujeme předřadným odporem čímž dosa
hujeme posuvu impulsů proudu Měníme tak okamžik, kdy přechází ty
ristor blokovacího propustného stavu, tzn. Obr. 206. čtyřvrstvé spínací diody (někdy bývá také označo
křídicí
« tro G
Obr
