Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Použití čtyřvrstvé spínací diody řídicím obvodu
tyristoru
Kdybychom použili napětí w. Řídicí obvod tyristoru
232
.
10. 206 ukazuje
jednoduchý člen sériově zapojenou diodou kterou usměrňuje na
pětí zdroje pracovního obvodu u(t). kdy spíná.
Zvětšujeme-li odpor nulové hodnoty, kondensátor nabíjí pomaleji,
protože část napětí zdroje spotřebuje odporu R. Nyní
obrátíme svoji pozornost řídicímu obvodu.
Všechny potíže nepřesností řízení odpadnou, zlepšíme-li zapojení
z obr. Vybíjecí
proud kondenzátoru představuje současně řídicí proud tyristoru. 206.Jednoduchý řídicí obvod tyristoru
Dosud jsme zabývali pouze pracovním obvodem tyristoru.c jako řídicí napětí tyristoru (jak jsme
předpokládali obr.
Jestliže působí celé napětí zdroje kondenzátoru: u.
Průběh vstupní charakteristiky tyristoru mění vlivem výrobních
rozptylů tyristorů stejného typu.
Kontrolní otázka: Při jaké hodnotě odporu zpoždění okamžiku,
kdy tyristor spíná, největší?
a) Při malé hodnotě odporu R.
b) Při velké hodnotě odporu . Obr. 206), zjistili bychom brzy, přesné řízení tyristoru
je nemožné těchto důvodů:
Napětí které přivádíme řídicí elektrodu tyristoru, konečnou
(a příliš velkou) strmost.
Řídicí impulsy získáme nejsnáze pomocí kondenzátoru, připojeného
na střídavé napětí, které působí pracovním obvodu tyristoru. Nabíjení
a vybíjení kondenzátoru zpožďujeme předřadným odporem čímž dosa
hujeme posuvu impulsů proudu Měníme tak okamžik, kdy přechází ty
ristor blokovacího propustného stavu, tzn. 206 pomocí tzv. čtyřvrstvé spínací diody (někdy bývá také označo
křídicí
« tro G
Obr
