Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Průběh vstupní charakteristiky tyristoru mění vlivem výrobních
rozptylů tyristorů stejného typu. kdy spíná.
Jestliže působí celé napětí zdroje kondenzátoru: u. 206 ukazuje
jednoduchý člen sériově zapojenou diodou kterou usměrňuje na
pětí zdroje pracovního obvodu u(t).
b) Při velké hodnotě odporu . Řídicí obvod tyristoru
232
. Použití čtyřvrstvé spínací diody řídicím obvodu
tyristoru
Kdybychom použili napětí w. 206.
Kontrolní otázka: Při jaké hodnotě odporu zpoždění okamžiku,
kdy tyristor spíná, největší?
a) Při malé hodnotě odporu R. Vybíjecí
proud kondenzátoru představuje současně řídicí proud tyristoru.
Zvětšujeme-li odpor nulové hodnoty, kondensátor nabíjí pomaleji,
protože část napětí zdroje spotřebuje odporu R.c jako řídicí napětí tyristoru (jak jsme
předpokládali obr.
10.Jednoduchý řídicí obvod tyristoru
Dosud jsme zabývali pouze pracovním obvodem tyristoru. 206 pomocí tzv. Obr. Nabíjení
a vybíjení kondenzátoru zpožďujeme předřadným odporem čímž dosa
hujeme posuvu impulsů proudu Měníme tak okamžik, kdy přechází ty
ristor blokovacího propustného stavu, tzn. 206), zjistili bychom brzy, přesné řízení tyristoru
je nemožné těchto důvodů:
Napětí které přivádíme řídicí elektrodu tyristoru, konečnou
(a příliš velkou) strmost. čtyřvrstvé spínací diody (někdy bývá také označo
křídicí
« tro G
Obr.
Všechny potíže nepřesností řízení odpadnou, zlepšíme-li zapojení
z obr. Nyní
obrátíme svoji pozornost řídicímu obvodu.
Řídicí impulsy získáme nejsnáze pomocí kondenzátoru, připojeného
na střídavé napětí, které působí pracovním obvodu tyristoru
