Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
Poměrná chyba vypočítaného ztrátového činitele dána vztahem
A (AC CmXl +
tg —CpOtg <5P0
+ AC- [%] (195)
L pO
kde poměrná chyba měření kapacity [%],
A poměrná chyba měření ztrátového Činitele
195
. 86b bylo nutné použít při větších <5upravený
vztah (152). Po
připojení měřeného objektu vyrovnání můstku .zjistí údaje, které odpovídají
paralelní kombinaci měřené kapacity parazitních kapacit. Často sice stává, že
Cx Cp0, ale obvykle také <5p0.
Měření napěťových závislostí však vyžaduje, aby přídavná kapacita byla jeden
až dva řády větší než kapacita přívodního vodiče, aby závislost f(U) byla
u minimální.
Přesnost určení ztrátového činitele podle (194) dána přesností metody, která
závisí rozdílu výsledků při prvním druhém měření.
V tomto případě nutné velikosti Sp0 Cp0 upravit způsobem již popsaným. Při nižších napětích možné
zvětšit kapacitu napájecího vodiče připojením koaxiálního kabelu vhodné délky. obou případech vhodné uměle zvětšit velikost
parazitních kapacit přívodního vodiče tak, aby blížila kapacitě měřené, hlavně
aby omezila její závislost napětí (pokud vliv parazitních kapacit po
rovnání velikostí měřené kapacity nelze zanedbat).
Z naměřených výsledků určí parametry parazitních kapacit Cp0 <5p0.
Druhý způsob eliminace parazitních kapacit lze uskutečnit početně.vyskytují potíže, které jsou způsobeny velkým rozdílem mezi měřenou kapa
citou parazitními kapacitami, nebo při měření napěťových závislostí, kdy mění
parametry napájecího vodiče. 86a. Může nastat případ, oba součiny
v Čitateli vztahu (194) sobě blíží, přesnost měření pak rychle zmenšuje. třeba
opět dvou měření, avšak není nutné žádné doplňkové zařízení kromě toho tato
metoda použitelná pro jiné konstrukce Scheringových můstků, např.
Vztah (194) odvozen pro paralelní kombinaci dvou prvků podle zapojení
na obr. Pro zapojení obr. pro můstek
diferenciální. Skutečnou velikost
měřené kapacity lze určit vztahu
Cx CpO (193)
kde Cmje kapacita zjištěná při druhém měření, velikost ztrátového Činitele určí
ze vztahu
tg -C-m-g Cp° (194)
Cm Cpo
kde <5mje velikost ztrátového Činitele při druhém měření. Při prvním měření opět stanovuje velikost parazitních kapacit
pouze tím rozdílem, poloha ovládacích prvků můstku není nijak omezena
