toho zcela neuvitelného roz-
poru není jiného východiska, než pedpokládáme-li
opt, epa zkouš<?na byla zcela nedostatenou
methodou, Sachsovou studenou di^escí drt znan
hrubší než Herlescva strojku. prosince 1906 vdeckou ko-
mJssí spolku pro nmecký prmysl cukrovarnický
(Herzfeld, Konig) cukrovaru Elsdorfu, kde pra-
cováno bylo zv, methodou spárovací dle Steffena.35%
vyšší výsledky než Sachsova studená uvážení,
že Herlesova studená dává 0,60% vyšší výsledky
než teplá (pí ponechání teplé lázni úplného
sežloutnutí kaše), mli Elsdorfských pokusech
439
.Zuckermdustríe«: »Jsme pesvdeni,« píší editelé
tchto nmeckých závod, »že skoro všeobecn uží-
vaná methoda zjištní cukru továrny
uvedeného poskytuje píliš nízké hodnoty exi-
stují tudíž difusi znané nezjištné zíráty. Shledal jsem celou
adou pokus téhož roku 1906 provedených, že
hrubší drti dává Herlesova teplá dígesce 1.48 procent více cukru než rozborem che-
mik bylo nalezeno.
Tento rozpor ukazuje pím.
Ješt pádnjším dkazem jsou tak zvané Elsdorf-
ské pokusy, nichž existuje celá literatura.
Pckusy tyto ukázaly, touto methodou vyrobí se
o 0.«
Redakce jmenovaného asopisu, kryjíc autori-
tami, poznamenává tomuto projevu, tvrzení to
jest pímém odporu výsledkem badání theoretik
rázu Herzfe'dova Pelletcva, žádá dkazy pro
tvrzení tchto pti cukrovar. Pokusy
ty provedeny dne 12.o prstem význam
správné methody urení cukru ep, vzaté zá-
klad tvrzení obou stran obtížích, jakými dosud
je spojeno urení pro kontrolu tak prvoadého vý-
znamu
