musí cítiti zvlášt hluboko eský technik uvážení
své zodpovdnosti rozvoj eského prmyslu,
v nmž cukrovarnictví zaujímá pední místo a
které dkuje ech veledležité vynálezy
a pokroky.
Na nešikovnost nespolehlivost chemik svádí
se znanjší neurité ztráty, pesahující meze v
závod obvyklé, jejich slabosti hmotné du-
ševní odvislcsti nalezne východisko nepí-
jemné kalamity krásné, tradicím závod od-
povídající bilanci; chemik sníží více mén cuker-
natost epy dobe. Pro nejslavnjší
cukrovarníci estní doktoi techniky vidí svém
závod nej radji absolventy prmyslových škol
jako kontrolní orgány?
436
. tohoto hlediska nemohu souhlasiti
s mínním Claassenovým, diferenci
0'2—0'3% nelze mluviti vbec neuritých ztrá-
tách. Proti tvrzení tohoto slavného autora, který
udává maximální mez neuritých ztrát na
0*50—0*60% stojí pece praktická zkušenost, že
oekávaná výroba cukru, zvlášt posledních le-
tech, nesouhlasí skutenou výrobou mnohem
více nejpesnjší práci nejsvdomitjší
kontrole vykazují tovární ztráty nkolikráte vtší,
které pak musejí rzn omlouvati vysvtlovati,
nesáhne-li radji zapírání zkrášlování po-
hodlnjšímu. Vlast zachránna tím
snadnji, slabší chemik.
Vinníky nejsou skutenosti chemici, kteí
jako nejmladší nejslabší úedník jsou pímo
pedureni, aby stali beránky snímajícíaii cizí
híchy, které vlastn ani nejsou híchy, nýbrž jen
starými pedsudky lidí nepístupných moderním
poznatkm vdy požadavkm doby
