Srovnávajíce dva nástroje, vyšlé rukou vlast-
ních, poznávajíce dokonalejší obou, rozeznávali
souasn dokonalejší cizí svého nedokonalého,
nebo naopak, uvdomovali sob vtší menší
osobní schopnosti zhotoviti ten který nástroj, vtší
zrunost toho kterého lovka lovu ryb zve,
stavní krbu, rozdlávání neb udržování ohn, a
milovali \'ýtvor své vtší zrunosli, jsouce hrdí na
svoji dovednost tím práci svoji. První hod-
nocení lovka lovkem bylo výsledkem práce a
ta byla proto ctna. Jen práce,
která umožuje lovku promítnouti hmoty svoji
nejvlastnjší bytost, která dovolí získati svou
osobní dovedností, jako ástí její, pímý intimní
vztah plodm své práce hodnotícím lidem,
jen mže pokládati objektivisaci své duše,
za zvstování svého já, jen zaruuje ne-
37
. Dávajíce hrobu mla-
díkovi svého kmene nejkrásnjší nástroje jeho, dá-
vají soudruzi neandertálští první dkazy svého
smíeni práci, jako nezbytností krutou po-
vinností. byly ezby jeho prací tedy sv-
dectvím úcty, prací jeho soudruh tedy sv-
dectvím lásky, pátelství, jsou výtvory práce prv-
ními tlumoníky cit lovka lovku. Je-li práce kletbou tomu, kdo
ji koná donucení bez lásky, obohacením ži-
vota chvíle, kdy oddá lovk láskou
a hrdostí, myšlenkou dílo, znamená hodno-
tu, když výsledkem tvrí žádosti.
Snaží-li ale lovk inností svou uskuteniti
njaký hospodáský úel, dojíti pedsevzatého cíle,
vystupuje tím okamžikem sám sebe, aby na-
lezl opt svém výtvoru.vola spolu umním, jinde rodí spolu tech-
nikou
