Zde uil
se lovk nejen tžké práci, ale snahám uchrániti
pro sebe nejvíce nkdejší bezstarostnosti, pe-
nesením starosti práce jiné.jích. Muži mohou váleti rohoží rukou po-
zvednutou utrhnouti list stechy, nhož ukrou-
tí cigaretu krátí celodenní sladkou neinnost,
V podobných krajích dlouho lovk práce nepozná. Povinnost pudového tvora opatiti po-
travu pro sebe svá mláata dovedla práci
díve, než jsme vidli lovka hojnosti žijícího.
Neml-li již kam sthovati, nenalezl-li kol sebe
35
. Zde vzniká po-
vinnost pracovati nejvtšího lenocha lenochm
menším, vyvrající pudu lenosti lovka ztrativ-
šího ráj. Jen zemi mléken a
strdím oplývající pozná lovk pocil sytosti nudy,
touhy vydání nahromadných sil projevy radosti
ze života. pejde
všechna radost rytmování, hravosti práci,
Nežije-li zemi všehojnosti, nerodí lovku
práce svobodná radostná. Práce zrodila tedy vtšinou nesvobod-
ná neradostná, krutá povinnost mrznoucího :í
hladového tvora, kterého píroda postavila nahého
a bezbranného svta, vyzbrojivši nejslabšími
pirozenými zbranmi: slabými zuby nehty ješt
slabšími.
Zcela jinak tomu lovka, který musí potraviny
hledati, zápasili živly pírodními spolubliž-
ními kraji chudém potravinami. Jinak vnucena narození sta-
rost ohetí nasycení; Rozšiováním lov-
ka jižního podnebí všehojnosti bezstarostnosti
do podnebí tlu nepíznivjšího, bylo hrající lid-
ské dít pinuceno starati se, kterak nepízni pí-
rody vzdorovati, kterak orgány opatiti proti úto-
km pírodních sil, kterak poteby své vynutiti za
nejnepíznivjších pírodních podmínek
