jích. pejde
všechna radost rytmování, hravosti práci,
Nežije-li zemi všehojnosti, nerodí lovku
práce svobodná radostná.
Zcela jinak tomu lovka, který musí potraviny
hledati, zápasili živly pírodními spolubliž-
ními kraji chudém potravinami. Jinak vnucena narození sta-
rost ohetí nasycení; Rozšiováním lov-
ka jižního podnebí všehojnosti bezstarostnosti
do podnebí tlu nepíznivjšího, bylo hrající lid-
ské dít pinuceno starati se, kterak nepízni pí-
rody vzdorovati, kterak orgány opatiti proti úto-
km pírodních sil, kterak poteby své vynutiti za
nejnepíznivjších pírodních podmínek. Jen zemi mléken a
strdím oplývající pozná lovk pocil sytosti nudy,
touhy vydání nahromadných sil projevy radosti
ze života. Zde uil
se lovk nejen tžké práci, ale snahám uchrániti
pro sebe nejvíce nkdejší bezstarostnosti, pe-
nesením starosti práce jiné.
Neml-li již kam sthovati, nenalezl-li kol sebe
35
. Práce zrodila tedy vtšinou nesvobod-
ná neradostná, krutá povinnost mrznoucího :í
hladového tvora, kterého píroda postavila nahého
a bezbranného svta, vyzbrojivši nejslabšími
pirozenými zbranmi: slabými zuby nehty ješt
slabšími. Muži mohou váleti rohoží rukou po-
zvednutou utrhnouti list stechy, nhož ukrou-
tí cigaretu krátí celodenní sladkou neinnost,
V podobných krajích dlouho lovk práce nepozná. Zde vzniká po-
vinnost pracovati nejvtšího lenocha lenochm
menším, vyvrající pudu lenosti lovka ztrativ-
šího ráj. Povinnost pudového tvora opatiti po-
travu pro sebe svá mláata dovedla práci
díve, než jsme vidli lovka hojnosti žijícího
