ckých vysckým rczvojem specielního cboru, ale
kteí pejeme vidti vedle uenc umlc p-
sobiti technika jeho dílem lidské duše, chtjíce
uiniti svcjí prací život lidstva nejen pohodlnjším
a zevn bohatším, ale vnitn hlubším, mravnj-
ším, krásnjším.
Vedle vysplého hmotného života musí vzniknou-
ti duševní život, plný kulturních hodnot, aby mohla
z obou vytvoena býti formální jednota, pevné v-
domí doby. Všecky doby mly hlasatele tchto ideí, ná-
boženských nebo umleckých, ale naše doba musí
si vytvoiti, rrá-li technická civilisace státi se
technickou kulturou.
O snáze byla naše doba ubránila válce,
c snáze byla pekonala, pcdlehnouc zprvu,
kdyby vedle rozvoje technického byl paraleln šel
rozvoj kulturní, stejné hodnoty, jednotného stylu. Každá slavná dcba mla svj vdí
ideál, nhož erpala sílu pro svj vzrst roz-
voj. smysl ešení otázky u
Dcstojevského Madlmayera, Vrací-H eský in-
ženýr starým náboženským ideám, nechává ru-
ský autor volnost, kde nalezne doba páry že-
leznic svoje všechny spojující opírající myšlenky,
inící život žítelným žitelnjším nejhrznj-
ších pomr životních.
Je dnes sentim. možné?
358
.
Jde vytvoení stylu technické doby, vdí
ideu její, která musí státi jedním cíl všech
pokrok technických, prvním cílem poválené tech-
niky.entálncstí každé slovo zbyten do
minulostí promJuvené, stojí-li ped námi, kteí jsme
prošli školou válených dn, takový veliký úkolf
napraviti škody toho, emu jsme nedovedli zabrá-
niti
