Dostojevský není odprcem techniky tcho
druhu jako inženýr Madlmayer, nevylévá lázn
i díttem, neodsuzuje civilisaci pro její zneužívání. »Jer:
rychleji nech tak dje žije Rusko volá,
nezavrhuje komunikaci civilisaci jejích význam-
ných úincích pro svoji vlast.studoval spolu svým bratrem let vojenskoii
akademii inženýrských Petrohrad, jen li-
terární jeho záliby politické události nedaly mu
setrvati pvodním povolání vojenského inženýra,
jehož pes rychlý postup vzdal dvod zdra-
votních.
Je tedy tím ospravedlnno, hledám-li Dcsto-
jevského zodpovdní otázky, která mne ode dáv-
na tísní.
Vida mravní neuíraliíu techniky, podtrhuje všemož-
n nezbytnost ideového prchlcubení umravnní
technika, jehož nezbytnost význam stoupá význa-
mem techniky moderním život, jednom dopise
píše, radostí srdce zastavilo, když etl
zprávu otevení nové železniní trati ruské.
Proto vysvtlíme, jeho románech vrací se
stále otázka technické kultury svtového názoru
lovka uprosted moderní civilisace hloub-
ka, jakou eší všichni proti sob vedle sebe de-
batující hrdinové jeho tyto otázky, jist dkazem
prvoadého významu, který jim ruský autor pi-
kládal. románu »Idiot«, v
nmž eší Dcstcjevský nejtžší nejzamilovanjší
myšlenku svoji, stav skuten dokonalého krás-
ného lovka, ideál lidstva doprosted modervA
civilisace, jejíhož rozvoje tšil, dlouhý roz-
hovor technické kultue, civilisaci doprav že-
lezniní, který koní srovnáním moderního lovka
se stedovkým lovkem, jenž dob velikého
23 353
