studoval spolu svým bratrem let vojenskoii
akademii inženýrských Petrohrad, jen li-
terární jeho záliby politické události nedaly mu
setrvati pvodním povolání vojenského inženýra,
jehož pes rychlý postup vzdal dvod zdra-
votních. románu »Idiot«, v
nmž eší Dcstcjevský nejtžší nejzamilovanjší
myšlenku svoji, stav skuten dokonalého krás-
ného lovka, ideál lidstva doprosted modervA
civilisace, jejíhož rozvoje tšil, dlouhý roz-
hovor technické kultue, civilisaci doprav že-
lezniní, který koní srovnáním moderního lovka
se stedovkým lovkem, jenž dob velikého
23 353
.
Proto vysvtlíme, jeho románech vrací se
stále otázka technické kultury svtového názoru
lovka uprosted moderní civilisace hloub-
ka, jakou eší všichni proti sob vedle sebe de-
batující hrdinové jeho tyto otázky, jist dkazem
prvoadého významu, který jim ruský autor pi-
kládal.
Vida mravní neuíraliíu techniky, podtrhuje všemož-
n nezbytnost ideového prchlcubení umravnní
technika, jehož nezbytnost význam stoupá význa-
mem techniky moderním život, jednom dopise
píše, radostí srdce zastavilo, když etl
zprávu otevení nové železniní trati ruské.
Je tedy tím ospravedlnno, hledám-li Dcsto-
jevského zodpovdní otázky, která mne ode dáv-
na tísní. »Jer:
rychleji nech tak dje žije Rusko volá,
nezavrhuje komunikaci civilisaci jejích význam-
ných úincích pro svoji vlast. Dostojevský není odprcem techniky tcho
druhu jako inženýr Madlmayer, nevylévá lázn
i díttem, neodsuzuje civilisaci pro její zneužívání
