zpsobem nií nkolikaleté niení statk, které
se ani desetiletí nenahradí, cíl rozhodnouti
mocenský zápas kapitalist. mlo býti požeh-
náním lidstva, kulturní pokrok vynálezech a
vdeckém badání spoívající, stalo osudným,
jelikož tento lidský duch tvrí síla zotroený
byly kapitalismem militarismem.
Vedle neukojitelného hladu podnikatele mi-
lionech mezi miliony neukojiteln hladovjících,
k pedasné gmrti odsouzených dlník, roz-
množení kapitálu »vítzství národ« pracu-
jících, stojíme jako zvláštní tída, vtšinou ne-
majetných, kterými stávající hospodáský ád
stejn macešsky jedná jako dlníkem prmyslo-
vým. Jsme vtšin chudí vzdlanci, pvodem
z dlnických stedních, málokdy majetných
kruh mšanských selských, naše práce jest na-
ším jediným majetkem, kterou nás nutí nositi na
trh práce, jsme nuceni prodejem duševní práce
nejvíce nabízejícímu získávati svého živobytí. Jak vysvtliti toto slepé sloužení
techniky kapitalismu, tuto naši hroznou vinu na
válce?
Nás jako techniky týká tato otázka potud, že
v dnešní organisací hospodáství váleného, stejn
jako ped válkou, zaujímáme vtšinou místo velice
významné, nepomrn významem tímto ho-
norované oceované. Myšlení sna-
žení nejširších vrstev nejlepších lidí každého ná-
roda dob ped válkou bylo obráceno man jen
na výrobu vražedných nástroj pípravu vá-
leného pekla dnešního, první platí to
o snažení myšlení technik, chemik, inženýr
všech národ. Ma-
jíce svých vdomostech jediný nechránný svj
325
