Podstatou kapitalismu, jak již jeho nejvtší
kritik Marx ukázal, je, nho vyrstá jeho
protiva. Sociální
otázka velkoprmyslu jest otázkou lidských
práv.
Celé djiny jsou obrazem neustálého boje uplatniti
jednotlivé osobnosti, jsou úspšným zápasem o
práva osobností. Záleží tom, chce,
jak daleko chce žíti spolen jinými, pokud chce
býti vlastním pánem pokud majetkem jiných,
pokud sob brániti, aby obracel své schopnos
fen vlastnímu prospchu pokud nutili,
aby obracel prospch cizí. Zachováme sob lidská práva industria-
lismu? Tof nejhlubší problém prmyslového roz-
voje, Nenalezneme-lí formu souinnosti úedník
a dlník vedení prmyslového závodu, staneme
s€ národem prmyslových kuli.lících vtší menší celky. Výslovnou zvláštností ist kapitalistické
metody hospodáské jest považovati lidské výkony
tlesné duševní zboží, nhož možno tžiti
zisk.
Prmyslový vývoj, sebe dokonalejší, není
pokrokem, pokud není provázen vývojem práv
lidských osobností, proto boj prvodním
zjevem boje prmyslového. Jde organisaci
266
.
Otázka, není dovoleno prmyslovému rozvoji,
^tává každým dnem významnjší. Proto snaží všichni jedinci, kteí nejsou
zúastnni vedení kapitalistického podniku, aby
nezstali celý život pedmtem Cizí spekulace.
Tato snaha objektu státi subjektem, jest dle
Neumanna podstatou všeho socialismu jest tedy
ist individualistickou jako každá snaha zvý-
šení významu jedincova já, jako taková musí
býti každé dob všemožn podporována sílena
