dívjších stupních kul-
turních znamená úmrtnost válek, stup-
ních pozdjších jest ob, jíž vyžaduje sob
bezohledná soutž boje hospodáského.
Vezmeme-li povahu lidskou, jak kolem sebe
vidíme, poznáme sice, požadovati cizí obti pro
vlastní prospch leží hloubji pevnji povaze
té zakoenno, než obtovati svj prospch cizím
požadavkm. úkolem Jedinc celk
pivoditi podobné petvoení »pirozeností« lid-
ských, »Základech sociologie táže Spcncer,
dje-li toto zlepšení tak, každý lovk stane
se asem majetkem všech ostatních, podídiv vlast-
ní prospch úpln prospchu celku, oním sm-
rem, kde každý lovk zstane výhradním pánem
svých schopností, otázkou Spencerovou,^okud
263
. Dnes pi-
nášíme lidské obti obou druh, doufajíce, tal<
iníme užitku nás potomstva, pokud lidé bu-
dou rozmnožovati více než životní prostedky
jejich, zdá jednm Spencerem samiozejmým,
že proti tomuto pohanství není žádné pomoci, a
druhým, mezi poítám já, musí vy-
naložiti veškeré lidské moci ležící prostedky na
vybaveni lidstva této sebevražedné, krvavé obro-
zovaci lázn. tom smru Spencerovo mínní
vysvtlitelné správné.A
Bhem vývoje spoleenského, zdá Spence-
rovi, bývají menší nebo vtší ásti spclenosti
Hdské obtovány celku. Tvary spoleenské orga-
nisace závisejí podobných povahových vlast-
nostech lidských, ale tou mrou, jak pirozenost
tato zlepšuje. Jak pojem prospchu, pesvdení
vzbuzené zmnné Jeho stupni petváí, zdo-
konalují také organisaní formy spoleenské,
celk menších vtších
