tom smru Spencerovo mínní
vysvtlitelné správné. Dnes pi-
nášíme lidské obti obou druh, doufajíce, tal<
iníme užitku nás potomstva, pokud lidé bu-
dou rozmnožovati více než životní prostedky
jejich, zdá jednm Spencerem samiozejmým,
že proti tomuto pohanství není žádné pomoci, a
druhým, mezi poítám já, musí vy-
naložiti veškeré lidské moci ležící prostedky na
vybaveni lidstva této sebevražedné, krvavé obro-
zovaci lázn. Tvary spoleenské orga-
nisace závisejí podobných povahových vlast-
nostech lidských, ale tou mrou, jak pirozenost
tato zlepšuje. Jak pojem prospchu, pesvdení
vzbuzené zmnné Jeho stupni petváí, zdo-
konalují také organisaní formy spoleenské,
celk menších vtších. úkolem Jedinc celk
pivoditi podobné petvoení »pirozeností« lid-
ských, »Základech sociologie táže Spcncer,
dje-li toto zlepšení tak, každý lovk stane
se asem majetkem všech ostatních, podídiv vlast-
ní prospch úpln prospchu celku, oním sm-
rem, kde každý lovk zstane výhradním pánem
svých schopností, otázkou Spencerovou,^okud
263
.A
Bhem vývoje spoleenského, zdá Spence-
rovi, bývají menší nebo vtší ásti spclenosti
Hdské obtovány celku. dívjších stupních kul-
turních znamená úmrtnost válek, stup-
ních pozdjších jest ob, jíž vyžaduje sob
bezohledná soutž boje hospodáského.
Vezmeme-li povahu lidskou, jak kolem sebe
vidíme, poznáme sice, požadovati cizí obti pro
vlastní prospch leží hloubji pevnji povaze
té zakoenno, než obtovati svj prospch cizím
požadavkm
