Odkud vezmou dítti vlastnosti životu ne-
pátelské? Škola vypstila. Zárodky leží ke
všem. Duše,
/í?1
. Všechny možné cizí ideály pedsudky,
s nimiž neví sob svobod toužící lidská duše
rady; vlasíersectví, náboženství, poslušnost autority
musí pevn zakoeniti nezralém srdcí dítte
vedle zárodk životu nepátelských, jimiž bylo za-
tíženo rodii.že pemoci zadupati správným, systémem
v lovku. Mladý lovk, kterého píroda
obdaila nejvyšší radostí rozkoší uení po-
znání, Jest sven ústavu, jehož úkolem jest vésti
jej rozšiování jeho poznání nabývání schop-
ností uplatnní život, tento ústav znií
v veškerou radost uplatnní jeho duševních
schopností. Každá sebevražda kií zvráceností
pracovního systému, sledovaného školou tomto
úkolu. Není škole dnes moci, která je
paralysovala? Kdyby dala škola dítti možností
neomezeného rozvoje jeho pudu poznání pí-
rody lovka, ale zvlášt pudu práci, jevícího
se každé dtské he, pak vyvolala ta-
kovou spoustu radosti, pemohly veškeré
povahové kazy životu nepátelské veškeré obtíže
práce, pemáhající asem každého lovka pracu-
jícího!
Vda svtový názor, podávaný dnešní školou
dítti, jest praktickou filosofií užiteného státního
obana. tmto povahovým kazm lovku, ale škola
je m.tjší pcvitincst. Každý poznatek musí býti pizpso-
ben tmto ideálm, nepátelským jeho životu, musí
býti obarven, zfalšován, oištn, prosíván. lovk, zrcdivší svobcdné
práci, musí vzpcmínatí škciu jako dcbu nej-
hlubšího pokoení
