Píroda sama
svádí lovka duševní práci, doprovázejíc každé
rozšíení obzoru myšlenkového, každý nový po-
znatek rozkoší poznáni. Du-
chovní radost poznání jest nejdokonalejší radostí,
nejistší rozkoší života lidského.
Škola, jako ústav pro výchovu duševní tlesné
práci, mla uschcpniti dít všem druhm
radosti života tudíž mohla vyvolati dítti
pravé opojeni radosti záplavy nových nových
poznatk pojm, které tak hojné míe o
této první period jeho života podává, Vyvolává-li
škola pravý opak radosti, utápí-li pocitech neli-
bosti neradostnosti lidskou bytost dob nej-
jemnjší, muí-li duši, volající potebu radosti ka-
ždým pohybem nžného tílka, klade-li bedra
jeho tíhu, kterou muž ješt hrzou snech
vzpomíná, jak mže pipraviti škola lovka pro
radostnou životní práci, jak mže nkdo pokládati
výchovný systém zdravý nikoliv zvrácený, v
dob, která mže lovka jen prací spasiti?
Tato škola mže vychovati jen poslušné otroky
cizí vle nikoliv svobodné pracovníky, vychovává
lidi, nesoucí tíhu práce života, jako nejprokia-
182
.
Každá práce musí býti provázena, jako uplat-
nní schopnosti, pocitem radosti.vku odpuzují své neživotnosti neprcduktiv-
nosti svého stedu nejsilnji práv nejnábožen-
štjší povahy, tak škole nemže dnes nikdo z
nás upímn íci, byla života dala
s sebou cokoli cenného nebyla nejcennjší
schopnosti jeho zahubila. Kdyby toho nebylo, nebylo
by pokroku, nebo lovk neoddal práci,
kdyby nezaruovala radostných pocit. celý život ne-
pozná lovk vyššího štstí nad štstí poznání
